Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eskalace v Zálivu: ropa může překonat 150 dolarů za barel

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času. 

Jenže Írán se poddat zjevně nemíní. V případě útoku na své elektrárny a další energetickou infrastrukturu je připraven udeřit na energetické a infrastrukturní cíle v Perském zálivu, včetně odsolovacích jednotek, které přináleží „americkému a izraelskému režimu“.

V reakci na Trumpovu hrozbu se bitcoin, s nímž se obchoduje i o víkendu, propadl na minimum za období od letošního 9. března, 68 254 dolarů. To svědčí o tom, že trhy ani zítra, až se burzy celosvětově otevřou, nepřijmou víkendový vývoj války v Perském zálivu úlevně. Naopak, další eskalace střetu bude zřejmě značit dodatečný úprk do bezpečí, tedy do amerického dolaru či obecněji hotovosti. Investoři se budou dále houfně zbavovat jakýchkoli rizikovějších aktiv, tedy nejen bitcoinu, ale také třeba převážné většiny akcií, ale též měn či dluhopisů.  

Trumpova nejnovější hrozba se jeví být projevem zoufalství ze situace, na niž Spojené státy zjevně nebyly zcela připraveny, tedy že Írán bude schopen účinně blokovat Hormuzskou úžinu. Tou nyní proplouvají plavidla jen sporadicky, například íránská nebo čínská. Teherán má úžinu pod kontrolou, stejně jako tedy to, kdo ní bude moci proplout, a kdo nikoli. Spojené státy v uplynulých dnech a týdnech přišly s několika návrhy, jak ji odblokovat, ale ani jeden se nepodařilo realizovat. Nejprve zamýšlely dotovat pojistné proplouvajícím tankerům, pak chtěly zajistit vojenský doprovod obchodním lodím v úžině, a nakonec neúspěšně vyzývaly další země, včetně spojenců z NATO, aby se na odblokování vojensky podílely.

Cena ropy Brent v pátek uzavřela na ceně přesahující 112 dolarů za barel. Jde o nejvyšší uzavírací cen Brentu od začátku července roku 2022. Dramatizace války v Perském zálivu z tohoto víkendu otevírá cestu k psychologické úrovni ceny ropy ve výši 150 dolarů za barel, a potenciálně i nad ni. Spojené státy, evidentně zaskočené účinnou blokádou úžiny, nyní nově dokonce zvažují ještě do poloviny tohoto týdne nepředstavitelnou věc, a sice že pozastaví sankce na samotnou íránskou ropu, jen aby světovému trhu s ropou alespoň na krátký čas ulevily.

Pokud ovšem ani jedna ze stran „neucukne“, tedy ani Trump, ani Teherán, a vskutku dojde na bezprecedentní útoky na energetické cíle, už v první polovině nadcházejícího týdne by se cena ropy Brent přehoupla přes 150 dolarů za barel. Cena motorové nafty v Česku by se pak během nadcházejícího týdne dostala z nynějších úrovní kolem 45 korun za litr nad 50 Kč/l a benzín by podražil z nynějších více než 40 na více než 45 Kč/l.

Témata:  ropa,  nafta,  Donald Trump,  Írán,  pohonné hmoty

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.