Ceny ropy po prodloužení příměří zůstává na hranici 100 dolarů za barel

Cena severomořské ropy Brent klesla o 0,17 procenta na 98,27 dolaru za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate oslabila o 0,42 procenta na 89,29 dolaru. Trhy kolísají mezi zisky a ztrátami, zatímco vyhodnocují unilaterální prodloužení příměří v kontrastu s pokračující blokádou klíčové vodní cesty. Průlivem dříve proudila pětina světových dodávek energie, než USA a Izrael zahájily válku proti Íránu.

Prezident Trump prohlásil, že americké námořnictvo bude pokračovat v blokádě íránských přístavů a pobřeží. Doprava průlivem tak pravděpodobně zůstane na bodu mrazu. Trump zároveň dodal, že vyhověl žádosti pákistánských prostředníků, aby pozastavil útok na Írán, dokud tamní lídři a zástupci nepředloží sjednocený návrh.

Prvotní reakce z Teheránu jsou však skeptické. Tisková agentura Tasnim, napojená na revoluční gardy, uvedla, že Írán o prodloužení příměří nežádal. Zároveň opakovala hrozby, že americkou blokádu prolomí silou. Poradce hlavního íránského vyjednavače prohlásil, že Trumpovo oznámení má malou váhu a může se jednat o lest.

Finanční trhy přijaly zprávu o prodloužení příměří poměrně klidně. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,6 procenta a futures na technologický index Nasdaq si v asijských hodinách připsaly 0,7 procenta. Japonský index Nikkei vystoupal na rekordní maximum, zatímco širší index MSCI pro asijsko-pacifické akcie mimo Japonsko klesl o 0,5 procenta poté, co v úterý dosáhl sedmitýdenního maxima.

Jihokorejské a tchajwanské akcie rovněž zaznamenaly rekordní úrovně díky obnovenému nadšení pro tituly související s umělou inteligencí. Podle Matta Simpsona, hlavního analytika trhu ze společnosti StoneX, se zdá, že trhy správně předpokládaly, že vrchol válečné nejistoty již máme za sebou. Riziko podle něj zůstane živé a případné poklesy budou investoři vnímat pozitivně.

Jiní odborníci však nabádají k opatrnosti a varují před přílišným optimismem. Vasu Menon z investiční strategie OCBC uvedl, že očekává trvající volatilitu trhů vzhledem k nejistotě kolem Hormuzského průlivu. Doba trvání a rozsah krize zůstávají podle něj stále nejasné.

Energetické dopady války se nadále šíří napříč sektory. Evropská komise má ve středu nastínit plány na snížení daní z elektřiny a koordinaci doplňování zásobníků plynu napříč členskými státy. Evropa se tak připravuje na to, co analytici označují za druhou velkou energetickou krizi během čtyř let.

Evropská referenční cena plynu byla v úterý zhruba o třetinu vyšší než před vypuknutím války 28. února. Letecké společnosti varují, že v řádu týdnů pravděpodobně dojde k nedostatku leteckého paliva. Evropská unie plánuje vydat vládám pokyny pro řešení možných výpadků a doporučit firmám, aby se tam, kde je to možné, vyhnuly letecké dopravě.

Krize se promítá i do ekonomických dat v USA, kde maloobchodní tržby v březnu vzrostly více, než se čekalo. Růst byl poháněn rekordním zvýšením příjmů na čerpacích stanicích kvůli vysokým cenám benzinu. Údaje o britské inflaci za březen, které mají být zveřejněny ve středu, by měly ukázat zrychlení na 3,3 procenta z únorových 3 procent, přičemž klíčovým faktorem jsou opět energie.

Kevin Warsh, nominovaný prezidentem Trumpem do čela Federálního rezervního systému, při svém slyšení v Senátu uvedl, že prezidentovi neslíbil žádné snižování úrokových sazeb. Zdůraznil, že je odhodlán zajistit, aby měnová politika zůstala přísně nezávislá. Index dolaru se držel poblíž 98,35, blízko své týdenní maxima, a zlato se udrželo na úrovni 4 820 dolarů za unci.

Témata:  ropa