Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila daňový balíček pro rok 2019. Co se změní?

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vláda schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček).

Předloha je souborem novel daňových zákonů, zejména zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu. Spojením změn do jednoho zákona sleduje Ministerstvo financí cíl zvýšení přehlednosti daňové legislativy a zrychlení legislativního procesu.

K nejvýraznějším změnám dochází v oblasti zákona o daních z příjmů, kde je v souvislosti s transpozicí směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) navrhováno několik opatření proti daňovým únikům zejména velkých korporací. Jedná se například o omezení odečitatelnosti úroků od základu daně limitem 80 mil. Kč nebo 30 % EBITDA, zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí, zdanění ovládaných zahraničních společností nebo pravidla proti zneužívání nesouladů daňových systémů.

„Navrhovaná opatření jsou součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin. I když je boj s daňovými úniky takzvaných velkých ryb méně viditelný, protože neprobíhá prostřednictvím na pultě stojící elektronické pokladny, ale prostřednictvím mezinárodní výměny informací a náročných finančně účetních analýz, bylo by velkou chybou domnívat se, že neprobíhá a nemá úspěchy,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

„Například přemístění majetku bez změny vlastnictví do jiného státu, při kterém však tento majetek zůstává ve vlastnictví stejného subjektu, avšak příjmy z něho v budoucnu plynoucí budou v důsledku přemístění podléhat zdanění pouze v cílovém státě s preferenčním daňovým režimem, je relativně rozšířenou formou agresivní daňové optimalizace, která snižuje daňové příjmy veřejných rozpočtů. V současnosti v důsledku takového přemístění daňová povinnost nevznikala. Nově ji zavádíme, čímž toto jednání bude postrádat ekonomický smysl,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.

Nově se také zavádí povinnost pro korporace, které vyplácí do zahraničí větší podíly na zisku či další příjmy, které běžně podléhají srážkové dani, ale jsou od daně osvobozeny anebo nepodléhají zdanění, aby tuto výplatu oznámily správci daně. Cílem je získání a následné využití dalších relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací dle právních předpisů, kterými je Česká republika vázána. Dalším důvodem je poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý, a s tím související potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Témata:  daně,  vláda

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.