Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Topíte se v dluzích? Poradíme, jak se jich zbavit

Topíte se v dluzích? Poradíme, jak se jich zbavit

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Připravili jsme pro vás na celý týden seriál, ve kterém vám doporučujeme, jak si poradit s financemi. Tentokrát se budeme věnovat mezní situaci, kdy člověku pomůže už jen radikální oddlužení – osobní bankrot.

Půjčka nebo hypotéka nejsou žádné čertovy vynálezy. Dluhy a půjčky jsou prastarým finančním nástrojem, který existoval ještě dříve než skutečné peníze. Dokladem o prvních dluzích a půjčkách jsou šest tisíc let staré hliněné tabulky z Babylonie nebo zápisy na papyru v Egyptě.

Půjčovat (si) peníze tedy není nic nenormálního ani nemorálního. Věřitel tak rozmnožuje své peníze a dlužník získává (v tom lepším případě) kapitál pro své investice. Platí to ovšem jen v případě, pokud člověk zachází s půjčkami s rozmyslem a rozvahou. Každý finanční poradce, který je alespoň trochu při smyslech, vám řekne, že půjčka na zaplacení dovolené nebo dárků k vánocům, je přinejmenším nerozum. Ale zároveň vám odsouhlasí, že koupě bytu, zateplení domu nebo jeho rekonstrukce jsou investicí.

Bohužel, poměrně často nejsou lidé schopni tuto jednoduchou logiku vidět a domyslet ve chvíli, kdy si půjčku berou. Faktem navíc je, že bankovní ústavy a finanční instituce svým budoucím dlužníkům jejich záměry zpravidla nijak nevyvracejí, přestože o jejich schopnosti splácet se dá na první pohled pochybovat. Vědí totiž, že peníze nakonec vymohou zpět a přestože to bude nějakou dobu trvat, vydělají leckdy více než kdyby dlužník splácel podle plánu.

Finančně negramotní lidé navíc poměrně často své dluhy kupí a jejich splátky "látají" dalšími a dalšími dluhy. Pokud splátky úvěru řešíte dalším úvěrem, ocitli jste se v tzv. úvěrové pasti. Situace mnohdy může narůst do tak katastrofálních rozměrů, že už není v silách jedince své dluhy někdy reálně splatit. A v takovém případě přichází na řadu tzv. osobní bankrot.

I prastaré civilizace znaly něco podobného. Obřadně se tehdy rozbíjely zmiňované hliněné tabulky se záznamy o dluzích a dlužníkům se tak jejich závazky odpouštěly. Osobní bankrot, jinak také oddlužení či úpadkové řízení, je něco na ten způsob. Za určitých podmínek bývá výhodný jak pro dlužníka, tak pro věřitele. Věřitel dostane alespoň část svých peněz zpět a dlužník má druhou šanci propracovat se trnitou cestou opět k důstojnému životu bez závazků.

Osobní bankrot nemohou k řešení své situace použít podnikatelé. Vztahuje se pouze na fyzické osoby, které mají zpravidla více věřitelů a nejsou schopny své dluhy splácet.

Osobní bankrot se také nedá použít na umoření hypoték, protože u nich fungují zástavy. Banky hypotéky poskytují za podmínek, kdy za dluh ručíte jiným majetkem.

Jste-li věřitelem, musíte s osobním bankrotem svého dlužníka souhlasit. A to i s vědomím, že část dluhu odepíšete do ztrát. Pamatujte ovšem na to, že prakticky jediným jiným řešením je exekuce na majetek a plat dlužníka. Tento způsob vymáhání pohledávek ovšem také nefunguje stoprocentně. Dlužníci proti exekucím používají různé triky a podvody, například s přesunem majetku na blízkého člověka.

Dlužník v exekuci navíc ztrácí motivaci pracovat, pokud ví, že většina jeho výdělku padne na úhradu exekuce. Při osobním bankrotu je situace opačná – dlužník je dokonce nucen k tomu, aby pracoval, vydělával a hradil své dluhy. Rozumní věřitelé by proto neměli institut osobního bankrotu hned zavrhovat.

Insolvenční zákon, který v Česku umožňuje osobní bankrot, platí od roku 2008. A přestože to tak nemusí na první pohled vypadat, lidí v takové situaci není málo a stále jich přibývá. V roce 2008 bylo vyhlášeno 5354 osobních bankrotů, o rok později 8452. A loni bylo jen v období leden až říjen vyhlášeno dokonce 14 092 nových osobních bankrotů! Nejčastěji se osobní bankroty vyhlašují v Moravskoslezském, Středočeském a Ústeckém kraji.

Jste-li podobný případ a nezvládáte už své dluhy, může se osobní bankrot stát i pro vás způsobem, jak se vyhrabat ze začarovaného kruhu půjček, úvěrů a splátek. Připravte se ovšem na to, že to vůbec nebude snadné a bezbolestné.

Důkladně si prostudujte insolvenční zákon a ověřte si, zda je vhodný právě pro vás. Ve výsledku o tom ale stejně nakonec rozhodne výhradně soud. Pokud se vám opravdu povede dosáhnout osobního bankrotu, bude pro vás následujících pět let poměrně krutých a tvrdých. Ve výsledku ale během nich umoříte své dluhy s tím, že zaplatíte kolem 30 procent dlužné částky. Zbytek vám bude prominut.

O zahájení insolvenčního řízení rozhoduje soud. Proto svoji žádost adresujte příslušnému krajskému soudu podle místa vašeho trvalého bydliště. Návrh můžete odeslat elektronicky nebo vyplnit formulář ručně a poslat ho poštou. V případě elektronické žádosti se vyžaduje k ověření elektronický podpis, u formuáře zaslaného poštou musí být váš podpis úředně ověřený.

Co všechno musí žádost obsahovat?

- přehled o vašich příjmech a soupis vašeho majetku (doložený znaleckým posudkem) včetně všech pohledávek a seznamu případných dlužníků, kteří dluží vám

- seznam všech vašich závazků s uvedením všech věřitelů, kterým něco dlužíte

- všechny dokumenty, které dokládají, že jste v úpadku, případně že vám bezprostředně hrozí

- souhlas věřitele s vaším insolvenčním řízením

- pokud oddlužujete třeba celou svou rodinu, potřebujete i souhlas svého manžela/manželky

- návrh na oddlužení – tedy to, jak a kolik si představujete, že ze svých dluhů splatíte

Obvykle soudy o návrhu rozhodují do 15 dnů. Počítejte ovšem s tím, že do týdne od podání návrhu po vás může soud požadovat ještě další doplňující podklady. Pokud soud váš návrh zamítne, můžete se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Nadřízený odvolací soud je pak povinen o vašem odvolání rozhodnout nejpozději do dvou měsíců.

Jestliže váš návrh na osobní bankrot soud přijme, vstoupíte do fáze, kdy se řeší způsob, jak bude váš bankrot vypadat – tedy kolik, komu a jak budete splácet. Nějakou představu už byste v tuto chvíli měli mít, protože vlastní návrh splácení dluhů jste sestavovali už při podávání návrhu na oddlužení. I po rozhodnutí soudu mají ještě případní další věřitelé dva měsíce času, aby se přihlásili o své pohledávky.

Jak už bylo řečeno, podáváte současně s návrhem na osobní bankrot i vlastní představu splácení dluhů. Platí ovšem, že v příštích pěti letech musíte být schopni splatit nejméně 30 procent dlužné částky. A to buď jednorázovými splátkami (obvykle po prodeji majetku) nebo pravidelnými splátkami (srážky ze mzdy).

Těch pět let, během nichž budete intenzivně splácet své dluhy, nebude rozhodně jednoduchých. Soudním vyhlášením vašeho úpadku se téměř veškerý váš majetek ocitne v rukou správce konkurzní podstaty. Ten pak může a také bude některý majetek prodávat, aby uspokojil vaše věřitele. Vám jako dlužníkům pak zbyde obvykle jen nejnutnější vybavení domácnosti. Vaše příjmy poklesnou, respektive je zatíží splátky dluhu a vám zbyde jen ta nejnutnější částka pro přežití. Obvykle to bývá 150 procent z částky životního minima (letos 3410 Kč). U jednotlivce tedy jde o částku 5115 Kč měsíčně.

Insolvenční zákon berte jen jako tu nejzazší pojistku a rozhodně na něj nespoléhejte. Na osobní bankrot nemáte automatický nárok. Obzvláště ne v případě, že jste dluhy nasekali záměrně a s vědomím, že je nemůžete splácet. To je základní překážka k vyhlášení bankrotu, ke které soudy vždy bedlivě přihlížejí. Osobní bankrot není procházka růžovým sadem a tak jako tak budete muset část svých dluhů uhradit. Osobní bankrot je prostě jen druhou šancí na klidný život bez útěku před věřiteli a dluhy.

Témata:  exekuce dluhy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy