Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
Data to potvrzují: mezi lety 1993 a 2024 vzrostl počet pracujících osob starších 60 let více než trojnásobně. Naopak zaměstnanost mladých do 25 let se během téže doby propadla téměř na symbolickou úroveň. Ve skupině 15–19letých činila zaměstnanost v roce 2024 pouhých 5 %, zatímco na počátku transformace to bylo ještě 31 %. Dnes v Česku pracuje dvakrát více šedesátníků než mladých pod 25 let.
Tato výměna pozic na trhu práce má strukturální důvody. Mladí se vzdělávají déle, vstupují na trh práce později. Starší zůstávají déle aktivní – často přitom již pobírají důchod. V roce 2024 bylo 89 % pracujících nad 65 let současně ve starobním důchodu. Práce v penzi tak přestává být výjimkou.
Čtěte také
Nicméně tato aktivita nebývá vždy dobrovolná. Řada seniorů pracuje nikoli kvůli „naplnění“, ale kvůli nízkému důchodu, případně sociální izolaci. Typicky jde o méně fyzicky náročné pozice – například v administrativě, zákaznických službách, dopravě či ostraze. Významně roste také podíl částečných úvazků.
Při mezinárodním srovnání Česko v roce 2024 vykázalo míru zaměstnanosti osob nad 65 let ve výši 8,4 % – tedy nad průměrem EU. Nejvyšší podíly mají pobaltské země (18,3 % v Estonsku, 15 % v Lotyšsku), ale také severské země, Irsko, Nizozemsko, Kypr a Portugalsko.
Paradoxem současnosti je, že jak mladí, tak starší pracovníci se cítí diskriminovaní. Věková diskriminace se v Česku týká jak skupiny do 29 let, tak skupiny 50+. Mladí jsou vnímáni jako nezkušení a neloajální, starší zase jako málo flexibilní či drazí. Výsledkem je, že obě skupiny bývají na trhu práce znevýhodněné – každá z jiných důvodů.
Z demografického hlediska je přitom jasné, že stárnutí populace není přechodný výkyv, ale dlouhodobý trend. V roce 2024 tvořili lidé nad 65 let více než 20 % obyvatel Česka – a tento podíl dále poroste. Firmy i stát se tomu budou muset přizpůsobit. Nabízí se flexibilní úvazky, dočasné smlouvy, rekvalifikace, ale i design pracovního prostředí odpovídající fyzickým možnostem starších pracovníků.
Zkušenost pětašedesátníků a energie dvacátníků přitom nemusí stát proti sobě – naopak. Ekonomika bude stát na schopnosti tyto dvě síly propojit. Senioři mohou mladé naučit, jak být užiteční firmě i společnosti. Mladí zase firmám připomínat, že smysluplnost práce je víc než jen mzda na výplatní pásce.
Témata: ekonomika, zaměstnanci, důchodci
Související
21. listopadu 2025 12:40
21. října 2025 11:48
6. října 2025 10:42
3. září 2025 11:48
19. června 2025 14:22
