Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize má i své klady: Češi se už tolik nezadlužují

Krize má i své klady: Češi se už tolik nezadlužují

Foto: Pixmac

I přes opatrnost firem a spotřebitelů při nakládání s finančními prostředky během současné ekonomické krize nadále vzrůstá počet bankami poskytnutých úvěrů. Na konci listopadu 2012 měly banky ve svých portfoliích 2,352 bilionu korun (meziročně +2,2 %), informovala v pondělí Česká bankovní asociace.

Dynamika zadlužování se přesto během sledovaného období snížila o 0,6 procentního bodu z říjnových 2,8 procenta.

Úvěry nefinančním podnikům přitom zaznamenaly růst jen o 0,1 procenta. Toto zpomalování můžeme podle České bankovní asociace považovat za zpožděný projev ekonomické recese, v níž se Česká republika nachází.

Recese se u obyvatel projevuje mimo jiné větší opatrností při zadlužování, kterou dokládá pokles objemu spotřebitelských úvěrů o dvě procenta. "Proti tomu výrazný meziroční růst o 6,7 procenta stále vidíme u hypotečních úvěrů," říká k aktuální situaci Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.

Průměrné nominální sazby z nových úvěrů podnikům v listopadu dále klesaly, a částečně tak kopírovaly trend snižování sazeb ze strany České národní banky. U nových úvěrů kontokorentních, revolvingových a pohledávek z karet klesla průměrná sazba na 2,82 procenta, u ostatních úvěrů na 2,28 procenta.

Témata:  krize

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.