Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ekonomika Spojených států by ve druhém čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent. V rozhovoru na televizní stanici CBS to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Největší ekonomika světa se podle něj ale vyhne dlouhodobému propadu, jaký zažila za velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Televize část rozhovoru odvysílala v neděli, celý přepis pak zveřejnila na svých internetových stránkách.

Powell připustil, že údaje o trhu práce v USA budou vypadat podobně jako za velké hospodářské krize, kdy se míra nezaměstnanosti vyšplhala k 25 procentům. Dodal ale, že povaha současných potíží by spolu s dynamikou americké ekonomiky a silou jejího finančního systému měla umožnit výrazné hospodářské oživení. Ekonomika by se podle něj mohla vrátit k růstu už ve třetím čtvrtletí.

"Domnívám se, že je zde dobrá šance na pozitivní růst ve třetím čtvrtletí. A pokládám za rozumné očekávat růst ve druhé polovině roku," řekl Powell. Označil ale za nepravděpodobné, že by se výkon ekonomiky ještě letos vrátil na úroveň z období před koronavirovou krizí. "Ekonomika se zotaví. Možná to nějakou dobu potrvá," uvedl šéf Fedu. "Mohlo by se to protáhnout až do konce příštího roku," dodal.

K oživení podle Powella přispějí rozsáhlá stimulační opatření. "Vlády a centrální banky po celém světě reagují s velkou silou a velmi rychle," upozornil šéf Fedu. "Měl by to být mnohem kratší (hospodářský) pokles, než jaký máte spojený s 30. lety (minulého století)," dodal.

V polovině minulého týdne přitom Powell varoval, že Spojené státy by v důsledku koronavirové krize mohly čelit dlouhodobějšímu hospodářskému útlumu. Vyzval proto Kongres a Bílý dům k dalším rozpočtovým výdajům ke zmírnění dlouhodobých ekonomických škod. Zároveň slíbil, že také Fed bude pokračovat v podpoře ekonomiky.

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí klesl v přepočtu na celý rok o 4,8 procenta, což byl nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. V dubnu v USA v důsledku koronavirové krize zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se více než ztrojnásobila na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Dostala se tak na maximum od velké hospodářské krize, tedy právě od 30. let minulého století.

Americký Kongres už na boj s ekonomickými dopady koronavirové krize uvolnil téměř tři biliony dolarů (téměř 77 bilionů Kč). Fed od začátku pandemie, tedy zhruba od poloviny března, zavedl několik programů, které mají podpořit ekonomiku.

Témata:  ekonomika krize Fed (Americká centrální banka) Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.