Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Více než polovina Čechů očekává příchod ekonomické krize. Čeho by se lidé vzdali?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dvě třetiny lidí si myslí, že během příštích pěti let přijde ekonomická krize. Připravují se na ni hlavně úsporami, omezováním spotřeby nebo snahou udržet si stabilní zaměstnání. Důvěru vkládají přitom zejména do vlastního bydlení.

I v době rostoucí ekonomiky a minimální nezaměstnanosti se Češi nenechávají zlákat hýřivým životním stylem a snaží se myslet na zadní vrátka. Očekávají totiž, že do pěti let se situace vinou ekonomické krize může dramaticky změnit. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Raiffeisen stavební spořitelna u výzkumné agentury NMS Market Research.

„Příchod recese výhledově očekává 61 % dotázaných v našem průzkumu. V případě, že hospodářský pokles skutečně přijde, by Češi nejčastěji omezili výdaje na restaurace, kavárny a nakupování. Pětina by pak ušetřila na cestování. Naopak jen minimum by se zbavilo auta nebo rušilo různé formy spoření,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

Způsoby, jakými se lidé na možnou změnu ekonomické situace připravují, jsou obdobné pro všechny věkové i socioekonomické skupiny společnosti. Nejčastěji si lidé vytváří finanční rezervu (53 %), vyhýbají se půjčkám a omezují svou spotřebu (44 %). Za důležité také považují najít a udržet si stabilní zaměstnání (41 %).

„Lidé jsou obezřetní i v oblasti bydlení. 20 % oslovených by místo nejistého nájmu dalo přednost pořízení vlastního bydlení. Období nejistoty však vyžaduje pečlivé zvážení, co si člověk do budoucna bude moci dovolit,“ dodává Lenka Molnárová s tím, že spořitelna lidem dokáže pomoct i s financováním cenově dostupnějších modulových domů či s pořízením družstevního bydlení.

Témata:  ekonomika krize

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.