Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

"Práskli" jste nezákonné praktiky v zaměstnání? Co vás za to čeká?

Poradci vicepremiérky Karolíny Peake pracují na podkladech pro nový zákon, který by měl více chránit lidi, kteří se rozhodli poukázat na nezákonné praktiky ve svém zaměstnání odehrávající se s vědomím nadřízených. Píší o tom pondělní Hospodářské noviny (HN).

"Měl by to být samostatný, stručný zákon. Platit by měl od ledna 2013," řekla HN vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake. Z analýzy, kterou má místopředsedkyně Věcí veřejných k dispozici, vyplývá, že nový zákon soudům a úřadům přesně definuje whistleblowing a jak má být chráněna identita oznamovatelů či to, že tito lidé budou moct nahlížet do soudních spisů u případů, které odstartovaly jejich informace. Kromě toho se bude muset změnit také antidiskriminační zákon nebo trestní zákoník, z nějž by mohl zmizet trestný čin pomluvy. Úpravy čekají i zákoník práce - a to z důvodu zabránění nejčastějšímu trestu postihující whitleblowery - propuštění ze zaměstnání. "Zaměstnavatel nemůže na základě podání stížnosti s daným zaměstnancem skončit pracovní poměr a převést ho na jinou práci, nemůže mu bezdůvodně snížit mzdu ani plat," vysvětluje vládní dokument cíl změn.

Témata:  zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.