Zaměstnanecké benefity čeká zpřísnění. Změny mají platit od roku 2026

„Zákonodárci navrhují, aby se osvobození příjmu ve formě nepeněžních plnění na vyjmenované účely mohlo uplatnit výhradně na benefity poskytované nad rámec mzdy za práci. Záměrem je zabránit situacím, kdy zaměstnavatelé nahrazují část mzdy za práci právě těmito benefity, což má v podstatě za následek osvobození naturální mzdy od daně a pojistných odvodů,“ vysvětluje Monika Lodrová, vedoucí oddělení daně z příjmů fyzických osob v BDO. 

Po dvou letech zásadních změn týkajících se daňových pravidel zaměstnaneckých benefitů, které vstupovaly v platnost postupně v letech 2024 a 2025 tak zákonodárci přišli s další úpravou. „Pokud poslanci stihnou novelu schválit poté, co ji vrátil k projednání Senát, účinnost nové úpravy nastane od ledna 2026,“ přibližuje dále Monika Lodrová.

Zákonodárci vysvětlují navrženou úpravu reakcí na judikaturu Nejvyššího správního soudu. „Finanční správa měla snahu doměřovat daň ze závislé činnosti v situaci, kdy došlo k nahrazení části mzdy za práci právě osvobozenými benefity. Dle jejího názoru nebylo záměrem ustanovení osvobozovat od daně naturální mzdu. Nejvyšší správní soud však tuto argumentaci odmítl v rozsudcích Sony DADC a TOKOZ s tím, že zákon mezi mzdou za práci a benefity nerozlišuje, používá souhrnný pojem příjem. Pokud jsou tedy splněny podmínky osvobození, může se aplikovat i na situaci, kdy je formou osvobozeného benefitu vyplácena část mzdy,“ komentuje Monika Lodrová z BDO.

Čtěte také

Nezaměstnanost v Česku: nejhorší výsledek za více než osm let

Ekonomika Míra nezaměstnanosti v Česku v červenci v souladu s většinou expertních poskočila na úroveň 4,4 procenta, přesněji 4,43 procenta. Byla tak nejvyšší za více než osm let, za celé období od jara 2017. V srpnu lze očekávat vzestup na 4,5 procenta a pak ve až na prosincovou úroveň 4,9 procenta. 

„Otázkou je, jak by dané kauzy dopadly, kdyby finanční správa argumentovala zneužitím práva, tedy záměrným použitím ustanovení zákona v rozporu s jeho smyslem a účelem s převažujícím cílem získání daňového zvýhodnění. Zneužití práva je však značně složitější prokázat, a musí ho prokázat právě správce daně,“ doplňuje dále daňová poradkyně Monika Lodrová. 

Reakcí na tyto rozsudky tedy vláda prostřednictvím Ministerstva financí navrhla novou úpravu s cílem, aby benefity, které plní roli naturální (nepeněžní) mzdy, skutečně podléhaly zdanění.

Nestandardní legislativní postup 

Druhou výjimečnou situací je pak to, jak ke změně daňového režimu benefitů v Parlamentu došlo. Vládní koalice totiž schválila úpravu bez připomínkového řízení, důvodové zprávy či předchozí odborné diskuse. Postup kritizovala například Komora daňových poradců, která se k problematice nemohla vyjádřit.

„Zapojení Komory daňových poradců do změn daňových zákonů vnímám jako zásadní. Často zabrání nesystematickým úpravám a nezamýšleným efektům. Například v tomto případě – novou úpravu pro benefity zákonodárci navrhují pouze u tzv. ostatních benefitů typu vstupů na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách. Pokud k dalším osvobozeným benefitům, jako jsou například příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, zákonodárci nové omezení neuvedli, znamená to, že u takových příspěvku je v pořádku nahrazovat jimi část mzdy?“ zamýšlí se Monika Lodrová.

Úpravu benefitů navíc zákonodárci schválili jako přílepek nepříliš souvisejícího zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), respektive doprovodných zákonů k JMHZ. Díky JMHZ budou zaměstnavatelé od příštího roku namísto přibližně 25 formulářů pro různé orgány veřejné správy podávat jednou měsíčně jen jedno hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení.

„Navrhovaná úprava dává další důvod pro to, aby se zaměstnavatelé pečlivě věnovali nastavení benefitů tak, aby tato plnění naplňovala legální možnosti daňového zvýhodnění. Velmi časté změny týkající se benefitů v poslední době každopádně nijak pozitivně nepřispívají ke stabilitě v daňovém plánování firem a kladou další nároky na mzdová a účetní oddělení,“ uzavírá Monika Lodrová z BDO.

Témata:  zaměstnanci,  benefity