Od ledna vstupují v platnost klíčové změny v penzijním systému, které se dotknou pracujících seniorů, zaměstnanců v náročných povoláních i pozůstalých. Cílem těchto úprav je zvýšit spravedlnost systému a posílit jeho dlouhodobou udržitelnost.
Důchody budou mít od ledna na základě pravidelné valorizace novou výši a některým lidem zároveň začnou chodit jinak, než byli zvyklí. Novela zákona o důchodovém pojištění totiž upravuje i způsob výplaty penzí lidem ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence.
Lepší důchod by chtěl asi každý, přičemž lidé, kteří ho pobírají, se už v lednu dočkají zase o něco vyšší částky díky pravidelné valorizaci. V Česku se však aktuálně pohybují podvodníci, kteří seniorům namlouvají, že jsou schopni jim zařídit vyšší penzi. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Současný důchodový systém je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Prodlužuje se věk dožití, lidé déle studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve. Rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo prarodičů. Pokud chceme dalším generacím zajistit důstojné stáří, musíme reagovat na neúprosnou demografii. Nutnost přistoupit ke změnám je neoddiskutovatelná. Proto je dobrou zprávou, že důchodovou reformu dnes podpořili senátoři, a to beze změn.
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů.
Mnoho Čechů se obává, že jejich úspory na stáří nebudou dostatečné. Podle průzkumu patří Češi mezi největší pesimisty, pokud jde o finanční zajištění v důchodu. Třetí pilíř penzijního spoření využívají čtyři miliony lidí, ale odborníci radí kombinovat ho i s dalšími formami investování.
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.
Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslala vzkaz lidem, kterým se nepozdává chystaná penzijní reforma. Šéfka nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu naznačila, že její hnutí ji hodlá revidovat v případě, že se vrátí do Strakovy akademie.
Senioři kritizují rozhodnutí vlády, které podle nich zhorší jejich už tak obtížnou situaci. Kvůli rostoucím cenám potravin, služeb a energií se už nyní potýkají s finančními problémy. „Sotva máme na léky,“ stěžují si. Místo očekávaného navýšení o 1 770 korun měsíčně se důchody od června zvýší v průměru pouze o 760 korun.
Konsolidační balíček účinný od 1.1.2024 sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého investičního produktu.
Pod vedením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pokračují reformy v oblasti důchodového systému. Od října se znovu zpřísňují kritéria pro přiznání předčasného důchodu po ročním uvolnění. V tomto článku přinášíme přehled klíčových informací a odpovědí na nejpalčivější otázky týkající se předčasných důchodů.
V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, spouští MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům. Nastavení tohoto programu dnes projednala vláda.
Od 1. října dochází k úpravě jedné podmínky pro předčasný odchod do starobního důchodu, jak informovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nové bude třeba získat minimálně 40 let pojistné doby, které zahrnují nejen pracovní činnost, ale i náhradní doby pojištění. Pro srovnání, důchodci odcházející do předčasného důchodu mají v průměru za sebou 45 let důchodového pojištění.
Důchodová reforma, kterou loni navrhl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), se dočká změn. Věk odchodu do penze se sice po dosažení 65 let zvýší, avšak pomaleji, než bylo plánováno; místo předpokládaných dvou měsíců to bude maximálně jeden měsíc ročně. Tento růst nebude nijak omezen, což znamená, že může pokračovat neomezeně dlouho. Dále se z reformy vyřadí zohlednění takzvané doby dožití, což znamená, že se nebude brát v úvahu, zda průměrná délka života seniorů stagnuje.
MPSV prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízí pomocnou ruku osobám, které zasáhly aktuální povodně. Lidé ve složité životní situaci mohou čerpat dávku mimořádné okamžité pomoci. Její celková výše může dosáhnout až 72 900 Kč, tedy patnáctinásobku životního minima.
Odchod do důchodu? Jaký bude český důchod za dvacet let? Kolik let by lidé chtěli strávit v penzi a jakou výši důchodu očekávají? Projekt Smlouva pro Česko, pod záštitou mediálního domu Czech News Center, přináší exkluzivní výsledky a předpovědi.
Vláda se rozhodla šetřit na důchodcích tím nejhorším možným způsobem, tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ačkoliv by úspory mohly ulehčit důchodovému systému, skutečný problém spočívá v tom, že senioři končí v dávkovém sociálním systému, kde budou trpět ještě více.
Humanitární dávka představuje pomoc s úhradou základních životních potřeb proválečné uprchlíky. Má jasně stanovené podmínky čerpání a maximální výši.Pro nárok na tuto formu pomoci Úřad práce ČR posuzuje veškeré příjmy žadatelei jeho majetkové poměry. Aktuálně u nás navíc legálně pracuje více než 122 tisícosob s dočasnou ochranou. Celkově pak uprchlíci do státního rozpočtu již odpodzimu loňského roku více peněz odvádějí, než z něj dostávají.
Penzijní reforma, která teprve čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, se dočká úpravy ještě před jejím schválením. Koalice se rozhodla změnit plán automatického zvyšování věku odchodu do důchodu. Zatímco původně se měl věk prodlužovat až o dva měsíce ročně, nově by měl růst maximálně o jeden měsíc za rok.
Rodiče dětí, kteří potřebují finanční podporu na školní pomůcky, mohou požádat o jednorázový příspěvek z mimořádné okamžité pomoci. Tento druh podpory je určen k pokrytí nákladů spojených se vzděláváním a je každoročně poskytován Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Kromě toho již devátým rokem probíhá program Obědy do škol, který umožňuje žákům a studentům získat obědy zdarma. Takto i ve školním roce 2024/2025 pomůžeme mnoha rodinám, které se nacházejí ve finanční tísni.
Diskuse o důchodové reformě začne v Poslanecké sněmovně příští měsíc. Změny se dotknou milionů lidí a strany budou mít silnou motivaci přizpůsobit své návrhy před nadcházejícími krajskými a senátními volbami.
Kvůli zhoršujícím se veřejným financím a nepříznivému demografickému vývoji se budou muset budoucí generace důchodců více spoléhat na vlastní přípravu na penzi. Zatímco dnes připadají na jednoho důchodce tři a půl ekonomicky aktivních lidí, za 30 let to budou pouze dva. I když jsou dnešní důchodci v poměru k hrubé mzdě na vrcholu svého bohatství, očekávají se změny v důchodovém systému, které tento trend zvrátí.
Od ledna příštího roku dojde v Česku k průměrnému zvýšení starobního důchodu o 355 korun, čímž se průměrná výše důchodu vyšplhá na 21 059 korun. Příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí získají navíc 290 korun, a jejich zásluhový díl se zvýší o 0,4 procenta. Stejné procento se projeví i u důchodových příplatků pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé. Tento návrh nařízení byl nedávno zveřejněn vládou.
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
11. března 2026 11:46
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.
