Ruská ekonomika po třech letech války čelí vážným výzvám. Inflace se drží kolem osmi procent, úrokové sazby zůstávají na rekordních 21 procentech a část médií spekuluje o odlivu bohatých Rusů do zahraničí. Podle novináře Jiřího Justa však nelze hovořit o masovém útěku miliardářů.
Ekonomický novinář James Surowiecki tvrdí, že administrativa Donalda Trumpa při stanovování cel na obchodní partnery použila extrémně zjednodušený a chybný výpočet. Podle něj Bílý dům pouze vydělil obchodní deficit USA s danou zemí jejími exporty do Spojených států a takto „vypočítal“ údajnou nespravedlivou výhodu zahraničních partnerů.
Český statistický úřad dnes potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější – a růst celé české ekonomiky jakbysmet. Jenže Češi stále spoří až přespříliš.
V první řadě se potvrdil velmi nízký růst eurozóny. Podle zpřesněných údajů ekonomika zemí platících eurem ve 4Q 2024 meziročně vzrostla jen o 0,9 %. I když se jednalo o předpokládané číslo, přesto se jedná o velké zklamání, a to především v kontextu aktuální situace. Jestli se ještě někdo domnívá, že s koulí na noze s názvem Greendeal bude moci Evropa konkurovat USA, Číně a dalším, pak je na velkém omylu, informuje Tomáš Volf, hlavní analytik Citfin.
Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností.
Donald Trump během své inaugurace na post 47. prezidenta Spojených států vyhlásil stav nouze na jižních hranicích a energetickou nouzi. Stav národního ekonomického ohrožení zůstal netknutý. Bylo by však bláhové si myslet, že opatření, jako jsou cla, nechá Trump ležet stranou. Úleva, kterou jsme viděli na trzích, tak může být jen dočasná.
Světově významná ratingová agentura Moody’s včera večer nevídaně pilně úřadovala. V jeden den zhoršila nečekaně rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.
Donald Trump se stal 47. prezidentem USA a z volebního výsledku je jasné, že jednoznačně. Demokraté v čele s Kamalou Harris utrpěli značnou porážku. Donald Trump dokázal zbořit i tzv. modrou zeď a vyhrál i tam, kde většinou vítězí demokraté. Jaký dopad to bude mít na světovou ekonomiku?
Neexistuje jediný opravdu protržně smýšlející ekonom, který by odsuzoval elektromobilitu jako takovou. Nebo jakoukoli jinou technologickou změnu.
Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty.
Český statistický úřad dnes potvrdil údaj k meziročnímu růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí, a to na úrovni 0,6 procenta. Zlepšil však údaj o růstu mezičtvrtletním, a to z dosavadního, předběžného odhadu 0,3 procenta na nynější 0,4 procenta. Koruna vůči euru v reakci mírně oslabila. Část trhu zjevně sázela na možné výraznější zlepšení údajů k ekonomickému růstu, které by snížilo naléhavost další redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Takové zlepšení se však nedostavilo, tudíž právě koruna oslabila.
Podle Swiss Life Hypoindexu (SLH) zůstávají úrokové sazby hypoték stále vysoké. Očekávání, že by na konci letošního roku mohly klesnout na přibližně čtyři procenta, se zdá být nereálné. Průměrná sazba hypoték za poslední čtyři měsíce klesla pouze o 0,19 procentního bodu, což naznačuje, že výraznější pokles o 1,38 procentního bodu v následujících měsících je nepravděpodobný. Úrokové sazby kolem pěti procent se tedy na konci roku zdají být nevyhnutelné.
„Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Český statistický úřad (ČSÚ) upřesnil, že česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, což je více než původně odhadovaných 0,4 procenta. Mezičtvrtletní nárůst HDP zůstal na úrovni 0,3 procenta podle obou odhadů. I když tento pozitivní vývoj mírně zlepšuje obraz ekonomiky, analytici upozorňují, že ekonomické oživení zůstává pomalé a stále čelí výzvám v oblasti slabého průmyslového výkonu.
Český statistický úřad dnes v rámci zpřesnění předběžně zveřejněných údajů zlepšil svůj odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Nerovnost v majetku v Česku je jednou z nejvyšších mezi vyspělými zeměmi, a propast mezi bohatými a chudými se neustále zvětšuje. Roste také počet domácností, které žijí na finanční hranici, což podle údajů společnosti PAQ Research nyní zahrnuje více než čtvrtinu populace. Tvrzení, že Česko je rovnostářskou zemí, se proto stává čím dál méně udržitelným.
V červenci v USA došlo k nečekanému zpomalení inflace. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,9 %, což je nejnižší hodnota od března 2021, přičemž v červnu činila 3,0 %. Americké ministerstvo práce ve středu oznámilo, že ekonomové očekávali stabilní sazbu. Uvedl web The Financial Times.
Červencová míra meziroční inflace v Česku překonala všechna expertní očekávání. Činí totiž 2,2 procenta. Odhady se přitom pohybovaly od 1,7 do 2,1 procenta, se střední hodnotou na úrovni rovných dvou procent. Inflace překonala i odhad České národní banky, která ve své aktuální prognóze čekala hodnotu dvou procent. Všechna očekávání překonává i vývoj meziměsíční inflace, jež činí 0,7 procenta.
Asijské burzy těžce krvácí, japonské nejhůře od roku 1987. Totéž zřejmě čeká investory na evropských a amerických burzách, až se dnes otevřou.
Výkon české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí podle předběžného odhadu zaostal za drtivou většinou expertních očekávání. Hospodářství přidalo meziročně 0,4 procenta, mezičtvrtletně pak rostlo o 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 0,6, resp. 0,5 procenta.
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 2,9 bodu na hodnotu 95,1, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl rovněž o 2,9 bodu na hodnotu 94,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2,6 bodu na hodnotu 98,4.
12. května 2025 13:04
7. května 2025 14:38
6. května 2025 12:20
5. května 2025 11:19
4. května 2025 10:51
4. května 2025 10:39
3. května 2025 22:05
2. května 2025 9:57
2. května 2025 9:42
30. dubna 2025 12:50
30. dubna 2025 12:21
29. dubna 2025 13:20
29. dubna 2025 10:14
29. dubna 2025 9:34
29. dubna 2025 6:01
28. dubna 2025 12:40
Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS. Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,71 Kč/l.
