Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská data naznačují problémy: Ekonomické vyhlídky se zhoršují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

V první řadě se potvrdil velmi nízký růst eurozóny. Podle zpřesněných údajů ekonomika zemí platících eurem ve 4Q 2024 meziročně vzrostla jen o 0,9 %. I když se jednalo o předpokládané číslo, přesto se jedná o velké zklamání, a to především v kontextu aktuální situace. Jestli se ještě někdo domnívá, že s koulí na noze s názvem Greendeal bude moci Evropa konkurovat USA, Číně a dalším, pak je na velkém omylu, informuje Tomáš Volf, hlavní analytik Citfin.

O rychlejším růstu můžeme hovořit v případě Španělska, které vzrostlo o 3,5 %, následovalo Nizozemsko s růstem o 1,8 %. Důležité ekonomiky rostou kladnou nulou, což de facto prakticky znamená stagnaci. Největší ekonomika EU Německo dokonce padá. S těmito výsledky se Evropa nerozběhne.

K tomu se přidává lednová inflace v Polsku, která meziročně vzrostla o 5,3 %, což je doslova studenou sprchou. Jedná se o silné zrychlení tempa zdražování, které povede k očekávání vyšších sazeb na zlotém, a to bude znamenat další možné posilování zlotého.

Ještě slabším růstem se může pochlubit Rumunsko, které šlo nahoru jen o 0,7 %. Krátce po zveřejnění těchto zpráv se koruna pohybuje na hranicích 25,06 EURCZK, 23,91 USDCZK, 6,02 PLNCZK a 5,03 RONCZK.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.