Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností.
Růst hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí podpořily také investice, a to například investice státu do dopravní infrastruktury. Brzdou byl naopak čistý export, který souvisí s neutěšených stavem tuzemském průmyslu, který se potýká s nedostatečnou zahraniční poptávkou, danou například hospodářskou stagnací Německa a problémy tamního průmyslu.
Celoročně k růstu přispěla nejen spotřeba domácností, leči i vlády. Té byly ve čtvrtém čtvrtletí nechtěným impulsem zářijové povodně, kvůli nimž loni navyšovala schodek státní rozpočtu 30 miliard korun.
Letos by hlavním tahounem ekonomiky měla být spotřeba domácností. Růst hospodářství by měla dosáhnout 1,8 procenta, přičemž značná rizika číhají v oblasti mezinárodního obchodu, hlavně kvůli hrozbě cel americké administrativy a odvetným opatřením jak EU, tak Číny. Zahraniční poptávka po české vývozu tak může dále ochabnout.
Klíčovým důvodem loňského jednoprocentního růstu ekonomiky, jenž tak byl slabší než se v průběhu roku čekalo, byla pomaleji oživující spotřeba domácností. Ta byla slabší i ve srovnání se zahraničním. Vždyť před pandemií se v paritě kupní síly pohybovala už nad 80 procenty průměru Evropské unie. Od té doby se ale propadla na loňských 74 procent. Česko se tak z pozice premianta ve spotřebě domácností (ve vztahu k průměru EU) v rámci Visegrádské čtyřky propadlo na třetí příčku, zůstalo za ním jen Maďarsko. Před Českem se ovšem umisťuje nejen Polsko a Slovensko, ale třeba i takové Rumunsko. Přitom právě Rumunsko ještě v polovině minulého desetiletí za Českem zaostávalo o celou takřka čtvrtinu.
I když média upírají pozornost na průmysl coby zdroj mdlého výkonu tuzemské ekonomiky uplynulých let, ten v tom rozhodně „nejede sám“. V nedostatečné spotřebě domácností Česko promarňuje značný růstový potenciál, přehlížený rozhodně neprávem. Nicméně v roce letošním by spotřeba domácností měla být hlavním tahounem české ekonomiky.
Slabší než předpokládané loňské oživení spotřeby domácností úzce souvisí s nadále poměrně vysokou mírou úspor tuzemských domácností. Loni v prvních třech čtvrtletích roku činila tato míra 18,7 procenta. Pro srovnání, průměr let 2010 až 2019 činil 11,4 procenta. Míra úspor je tedy v současnosti o bezmála dvě třetiny vyšší. Zlom nastal v prvním roce covidu, roku 2020. Což je pochopitelné. Vysoká míra úspor z důvodu pandemických restrikcí a polouzavřené ekonomiky pak přetrvala v roce 2021. V první polovině roku 2022 začala poněkud klesat, než se opět zvedla. Její výše tak i loni dosahovala pandemických úrovní, přestože žádné restrikce už vlastně třetím rokem uplatňovány nebyly.
České spotřebitele však po šoku pandemickém zasáhl hlavně po roce 2021 jiný šok, a sice energetický. Proto po zmíněném určitém poklesu míry úspor první poloviny roku 2022 začali opět velmi horlivě spořit a relativně málo utrácet. Vyděsily je drahé energie. Dražší než v okolních zemích.
Mezi prvním pololetím roku 2021 a prvním pololetím toho loňského elektřina zdražila českým domácnostem s běžnou úrovní její spotřeby o 88 procent, zatímco polské domácnosti si připlatily ani ne polovinu, totiž 36 procent, kdežto maďarské a slovenské jen osm procent. Zemní plyn pak domácnostem ve stejném období zdražil v Česku o 93 procent a na Slovensku o 42 procent, zatímco v Maďarsku o desetinu zlevnil (pro Polsko Eurostat nejnovější data zatím nezveřejnil).
Témata: ekonomika, energetika
Související
13. února 2026 11:55
16. prosince 2025 12:32
21. listopadu 2025 12:40
21. října 2025 11:48
6. října 2025 10:42
3. září 2025 11:48
