Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trumpova inaugurace ve znamení krizových opatření. Trhy se radují, ale opatření jako cla mohou přijít

USA
USA
Foto: Pixabay

Donald Trump během své inaugurace na post 47. prezidenta Spojených států vyhlásil stav nouze na jižních hranicích a energetickou nouzi. Stav národního ekonomického ohrožení zůstal netknutý. Bylo by však bláhové si myslet, že opatření, jako jsou cla, nechá Trump ležet stranou. Úleva, kterou jsme viděli na trzích, tak může být jen dočasná.

Signálů, že Trumpova administrativa na návrhu nové celní politiky pracuje, jsme měli dost už před samotnou inaugurací. Zmíněna byla univerzální a plošná cla zavedená s cílem zvýšení příjmů rozpočtu, cla mířící na specifické oblasti (sektory i země) mezinárodního obchodu a cla, která by mohla nahradit sankce jakožto nástroj ochrany národní bezpečnosti, říká Jan Berka, hlavní ekonom skupiny Roklen.

Server Wall Street Journal včera uvedl, že Trump pověří federální agentury, aby ohodnotily stávající obchodní politiku, vztahy a případné neférové obchodní jednání a kurzovou politiku v případě Číny a přímých sousedů USA. Sám Donald Trump pak později zmínil záměr uvalení 25% cel na Kanadu a Mexiko. Důvodem pro tento krok má být především nelegální migrace a obchod s drogami, jako je fentanyl.

Trump vedle toho naznačil, že by další cla mohla následovat. Týkala by se každého, kdo se rozhodne svou obchodní politikou „krást bohatství“ Ameriky. Jednat by se přitom mělo o univerzální cla. Právě univerzální a plošná cla můžeme považovat za největší proinflační riziko. I přesto je zde velmi těžké odhadovat, zda by jejich zavedení mělo jednorázový dopad bez vedlejších efektů, či naopak trvalý, případně narušující inflační očekávání.

Donald Trump se svým tvrzením o ochraně amerického bohatství střílí do vlastní nohy. Cla nejsou v podstatě nic jiného než forma daně, která působí regresivně. Dotkne se tedy především nízkopříjmových domácností, které byly už tak dost silně zasaženy silnou inflační vlnou, jež jim od začátku pandemie ukrojila více než dvacet procent úspor a výrazně navýšila náklady dluhu vinou vyšších sazeb.

Z období prvního Trumpova prezidentství víme, že cla byla americkou centrální bankou v roce 2018 vyhodnocena jako jednorázová záležitost, na kterou netřeba reagovat změnou vedení měnové politiky. Tehdejší situace však byla poněkud odlišná od té současné. Americká inflace se nacházela na o něco nižších hodnotách, stejně tak inflační očekávání byla stabilnější, včetně citlivosti na možné cenové výkyvy, kterou si Američané odnesli po inflační vlně z let 2021 až 2023. Při zavádění cel bude aparát centrální banky řešit proměnné, jako je jejich plošnost či případné sektorové zaměření, včetně elasticity poptávky po daném zboží. Klíčovým prvkem je rozdělení dopadu cel na cenu pro konečného spotřebitele, marži výrobce, případně kombinace obou.

Agentury pověřené identifikací neférových obchodních vztahů budou mít k ruce jeden stálý dokument. Jde o pololetní zprávu amerického ministerstva financí, ve které se zaměřuje na identifikaci potenciálně neférové politiky hlavních obchodních partnerů USA, včetně nastavování devizového kurzu. Výčet zemí obsahuje i nejvíce spekulované cíle celní politiky, tj. Mexiko, Kanadu, Čínu, ale i Německo, případně celou EU. U všech zmíněných je z pohledu USA kritický objem přebytku obchodní bilance zemí s americkou ekonomikou. V případě Číny je pak opakovaně zmiňována nedostatečná transparentnost u objemů devizových intervencí.

Zde však nutno podotknout, že se Čína v posledních dnech snažila zabránit výraznému a dlouhodobějšímu oslabování čínské měny. Nastavování silnějšího kurzového fixingu oproti predikci trhu může být jedním z kroků, které mají přispět k deeskalaci obchodních vztahů se Spojenými státy. I tak ale nelze vyloučit, že v případě silného navýšení amerických cel na čínský dovoz nedojde k obratu, tedy k oslabení čínské měny, které bude zavedení cel kompenzovat.

Včerejší neohlášení cel během inaugurace mělo na trh pozitivní vliv. Dolar proti euru oslabil, koruna zpevnila proti euru i dolaru. Následná Trumpova zmínka o tom, že celní politika nezůstane stranou, ale bude se řešit až s určitým zpožděním, vedla ke korekci zmíněných pohybů. Pro korunu by byl nejhorších scénář plošných a univerzálních cel uvalený na obchod s Evropou, dodává Jan Berka, hlavní ekonom skupiny Roklen.

Témata:  Donald Trump USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.