Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeká nás zásadní změna nemocenské? Podívejte se, co se chystá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Zhruba čtyři miliony zaměstnanců si možná polepší. Návrh, o kterém budou jednat odboráři s vládou a zaměstnavateli, počítá s tím, že by se dávky nemocenské mohly opět vyplácet i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Většina koaličních stran tuto změnu vítá a podporuje.

Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny. Nepřísluší mu ale náhrada mzdy za první 3 dny, kdy nemocenskou využívá. To by se nyní mohlo změnit.

Odbory požadují zrušení bezplatné nemocenské a podle informací České televize tlačí na to, aby pacienti znovu dostávali peníze i v prvních třech dnech nemoci, jako tomu bylo do roku 2007.

"Zaměstnanci, kteří se cítí být nemocní, si berou dovolenou a místo toho, aby si odpočinuli, tak léčí své neduhy," řekl ČT24 šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Zaměstnanci by během prvních třech dní měli dostávat 25 procent mzdy. Pokud by byl návrh schválen, zaměstnanec s průměrným příjmem 25 000 hrubého by za první tři nemoci obdržel 555 korun čistého.

Chystanou změnu podporuje ČSSD a hnutí ANO, ani lidovci ale zatím nejsou proti. "Já si nemyslím, že je fér, aby byli lidé první tři dny úplně bez peněz," řekl televizi premiér Bohuslav Sobotka.

Opozici se ale návrh nelíbí a poukazuje na to, že před zavedením tří neplacených dnů šlo ze státní kasy na nemocenskou 28 miliard. Loni to přitom byla necelá polovina.

"Za tu dobu, co to funguje, jsme vysoko překročili hranici deseti miliard úspor, aniž by se nějak zhoršil zdravotní stav obyvatelstva," tvrdí exministr financí Miroslav Kalousek.

Témata:  lidé nemocenská

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy