Průměrná doba pracovní neschopnosti se v Česku zkracuje. Jak ji zvládnout i s hypotékou?
Nemoc i úraz má velký dopad na rodinný rozpočet. Jaké pojištění uzavřít, abyste i v pracovní neschopnosti zvládali úvěr splácet?
Nemoc i úraz má velký dopad na rodinný rozpočet. Jaké pojištění uzavřít, abyste i v pracovní neschopnosti zvládali úvěr splácet?
Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Schválila to dnes zrychleně Sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nebo izolaci nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku.
Dočasné zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku by znamenalo uzavření ekonomiky ve všech směrech. Na dnešní tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Vláda schválila návrh zákona s dočasným zvýšením nemocenské ze 60 na sto procent výdělku. Vyšší dávku by lidé mohli pobírat v březnu a dubnu. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní normu projedná v úterý Sněmovna a ve středu Senát. Poté by ji měl k podpisu dostat prezident.
Trojice ministrů dostala za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli covidu. Má to motivovat lidi, aby se nechávali testovat. Po dnešním jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou dvě verze - buď vyšší nemocenská, nebo zvláštní příspěvek pro lidi, kteří mají pozitivní PCR test a dodržují izolaci.
Datum spuštění projektu elektronické neschopenky („eNeschopenky“) se nezadržitelně blíží. Ostrý start je stanoven na 1. 1. 2020. Ten den spustí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) plně funkční provoz celého systému. Do té doby je potřeba učinit ještě mnoho dílčích kroků, aby rozjezd proběhl zdárně a bez jakýchkoliv komplikací.
Pracovníků, kteří letos v červenci onemocněli, proti loňskému prvnímu prázdninovému měsíci přibylo o 11 procent. V prvním měsíci po zrušení karenční doby úřady evidovaly přes 68.900 nových případů pracovní neschopnosti. Před rokem, kdy se náhrady mzdy v prvních třech dnech stonání nevyplácely, jich bylo zhruba 62.000. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo práce.
Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Karenční doba se po deseti letech ruší.
Češi prostonali v roce 2018 celkem 77,2 milionů dní. Nahlášeno bylo 1 849,5 tis. případů pracovní neschopnosti, což je nejvíce za posledních deset let.
Opoziční občanští demokraté navrhli odložit zrušení karenční lhůty do doby, než začnou fungovat nové elektronické neschopenky. Náhrady i za první tři dny nemoci se mají podle schváleného zákona znovu začít proplácet od července, projekt e-neschopenek by se měl spustit od ledna 2020. S pozměňovacím návrhem na odklad dnes přišel poslanec ODS Jan Bauer. Podle něj vláda a ministerstvo práce selhaly, když nebyly schopné včas systém elektronických neschopenek připravit.
Sněmovna bude příští týden schvalovat obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnancům. Poslanci také rozhodnou, zda vydají k trestnímu stíhání Zdeňka Ondráčka (KSČM), nebo ne. Vrátí se i k závěrečnému hlasování o nové předloze o zpracování osobních údajů, která reaguje na unijní nařízení GDPR a jejíž schvalování v pátek nedokončili. Schůze dolní komory bude pokračovat od úterního odpoledne.
Návrh sociální demokracie na zrušení takzvané karenční doby bude ve Sněmovně čelit snaze ODS o jeho zamítnutí.
Proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci má být obnoveno k polovině příštího roku. Dnes se na tom dohodli lídři koalice ANO a ČSSD, informovala na twitteru místopředsedkyně poslaneckého klubu sociální demokracie Kateřina Valachová.
Sociální demokracie trvá na zrušení karenční doby, tedy na obnově proplácení nemocenské v prvních třech dnech, a na zavedení zálohovaného výživného. Podporu očekává od sněmovního sociálního výboru. Před jednáním výboru to dnes novinářům řekly poslankyně ČSSD Kateřina Valachová a Alena Gajdůšková.
I při práci na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti může vzniknout nárok na nemocenskou. Příjem z brigád navíc může pozitivně ovlivnit výši státního důchodu. Ve kterých případech a za jakých podmínek?
Karenční lhůta prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců především ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské. Hospodářská komora proto i na pondělním zúženém tripartitním jednání prosazovala zachování karenční doby, která byla v naší legislativě znovuzavedená právě k tomu, aby zamezila zneužívání dočasné pracovní neschopnosti.
Na základě novely zákona o nemocenském pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení dojde z kraje příštího roku ke dvěma zásadním změnám v nemocenském pojištění. První z nich je zavedení nové dávky, otcovské poporodní péče. Druhou novinkou je pak navýšení nemocenského pro dlouhodobě nemocné. „Termín účinnosti navýšení nemocenského pro dlouhodobě nemocné připadá na 1. ledna 2018. Otcovská poporodní péče pak vstoupí v účinnost 1. února 2018,“ uvádí Ivana Brancuzká, manažerka společnosti Contract Administration.
To, že se potřebným nemocným nedostane včas potřebná moderní léčba, může stát státní finance každoročně až stovky miliónů navíc. Zlepšení kvality života pacientů díky včasnému podání moderní léčby by eliminovalo náklady na následnou péči či vyplácení invalidních důchodů. Upozornili na to odborníci na semináři, který se konal ve zdravotnickém výboru poslanecké sněmovny pod záštitou Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).
Vloni kvůli nemoci denně chybělo na svých pracovištích 161 100 zaměstnanců. To je o 5,2 % víc než v roce předchozím. Češi strávili na nemocenské celkem 70,3 miliónu dní.
Zaměstnanci, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti, budou mít nárok na vyšší nemocenskou. Poslanecká sněmovna schválila novelu, podle které budou po 31. dni pracovní neschopnosti nemocní dostávat 66 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Od 61. dne nemoci se dávka zvýší na 72 procent.
KDU-ČSL chce prosadit dny zdravotního volna, takzvané sick days. Pedagog Ladislav Tajovský z Vysoké školy ekonomické (VŠE) ale jejich uzákonění považuje za nesmysl.
Zástupci odborů, zaměstnanců a vlády budou dnes odpoledne znovu řešit změny v nemocenském pojištění. Znovu se tak nejspíš rozvíří debata o tom, zda by měly být první tři dny nemoci propláceny.
Zdraví máme všichni jenom jedno, a proto se snažíme o něj pečovat. Bohužel, ne vždy je nám přáno a může nastat situace, kdy na řadu přijde dočasná pracovní neschopnost. Situace je problematická jak pro zaměstnance, který se najednou potýká se sníženými příjmy, tak pro zaměstnavatele, pro kterého jsou to náklady na dočasně neaktivního zaměstnance. Na jaké dávky má tedy zaměstnanec nárok ze zákona a které je možné zařadit do systému benefitů?
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.