Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda?

Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda?

Foto: Jan Zýka / INCORP images

Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.

Rozdíl je kromě metodických odlišností dán dvěma klíčovými důvody.

Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard Kč z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard Kč.

Zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard Kč. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizuje i Národní rozpočtová rada.

Podle ní dokonce kvůli takovému vyvedení nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023

Témata:  státní rozpočet vláda Petr Fiala (ODS) Eurostat

Aktuálně se děje

12. června 2025 16:49

30. května 2025 10:59

AI místo kolegy. Studie z Harvardu ukazuje, co všechno už zvládne

Umělá inteligence dokáže v práci nahradit lidské kolegy a zvyšuje nejen výkonnost, ale i motivaci. Ovšem jen do určité míry a ve specifických podmínkách. Ukazují to výsledky studie Harvard Business School, provedené na 776 pracovnících globální společnosti Procter and Gamble.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.