Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda?

Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda?

Foto: Jan Zýka / INCORP images

Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.

Rozdíl je kromě metodických odlišností dán dvěma klíčovými důvody.

Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard Kč z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard Kč.

Zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard Kč. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizuje i Národní rozpočtová rada.

Podle ní dokonce kvůli takovému vyvedení nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023

Témata:  státní rozpočet vláda Petr Fiala (ODS) Eurostat

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

18. března 2026 18:43

Česko dovezlo rekordní množství oceli z Ruska. Hodnota šla do miliard

ČR nadále přispívá na ruské válčení na Ukrajině. Emisní povolenky a Green Deal tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Íránský konflikt žene ceny plynu vzhůru, Evropě zatím nedostatek nehrozí

České republice ani Evropské unii nehrozí pro příští zimu fyzický nedostatek zemního plynu. Výpadek dodávek spojený se současnou geopolitickou situací představuje sotva tři procenta světové spotřeby a evropský trh má stále dostatečnou schopnost zajistit si potřebné dodávky. Podle poradenské společnosti EGU je jedinou otázkou cena, která pro příští rok vzrůstá ve všech analyzovaných variantách vývoje íránského konfliktu. Přesto v tuto chvíli nedoporučuje jakkoli ovlivňovat trh a motivovat obchodníky k rychlejšímu plnění podzemních zásobníků plynu.