Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za Babišovy éry mandatorní výdaje v poměru k HDP nenarostly. Fialova vláda má prostor k ozdravení financí, přesto dvojnásobně zvyšuje schodek

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.  

Vskutku, pokud letos bude vláda hospodařit s plánovaným schodkem zhruba 250 miliard a v příštím roce pak s deficitem 230 miliard, za čtyři roky svého působení vytvoří souhrnný schodek přibližně 1,1 bilionu korun. To je suverénně nejvíce ze všech dosavadních vlád. Takový deficit předčí dokonce i souhrnný schodek předchozí, právě Babišovy vlády, třímající otěže veřejných financí v rukou v letech 2018 až 2021.

Babišova vláda vytvořila souhrnný schodek takřka 813 miliard, což znamená, že v očištění o inflaci hospodařila se souhrnným deficitem o zhruba 70 miliard nižším, než jaký podle všeho vykáže kabinet Fialův.

Právě za Babišovy éry ale údajně docházelo k výraznému nárůstu mandatorních výdajů, tedy ze výdajů ze zákona povinných a velmi obtížně redukovatelných, kvůli nimž nyní Fialova vláda nemůže razantněji ozdravovat veřejné finance.

Jenže samotné ministerstvo financí v rámci předevčírem zveřejněného návrhu státního rozpočtu uvádí, že podíl mandatorních výdajů na výdajích rozpočtu byl na svém mnohaletém dně v letech 2020 a 2021, kdy Babišova vláda končila, aby své nejvyšší úrovně dosáhl letos, kdy ta Fialova vládne třetím rokem.

Navíc, a ještě podstatněji, podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na HDP činil v roce 2014 celkem 20,5 procenta. To byl rok, kdy se Babiš stal ministrem financí. Roku 2022, tedy v prvním roce po skončení Babišovy éry, činil týž podíl 21 procent, takže byl prakticky stejný jako o sedm let dříve. 

Kde tedy je ten prudký nárůst mandatorních výdajů z Babišovy éry, kvůli němuž nyní nejde razantněji ozdravovat veřejné finance?

Manévrovací prostor pro jejich ozdravení je stejný jako před deseti lety. Přitom ale třeba roku 2015 tehdejší vláda hospodařila se schodkem necelých 63 miliard korun, neboli 1,3 procenta HDP, zatímco současná vláda plánuje pro příští rok schodek 230 miliard, tedy více než dvojnásobný – 2,7 procenta HDP.

Témata:  Andrej Babiš Petr Fiala (ODS) státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

14. května 2025 11:21

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

Češi porazili celou EU. Chudoba se jim vyhýbá nejvíc

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.