Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za Babišovy éry mandatorní výdaje v poměru k HDP nenarostly. Fialova vláda má prostor k ozdravení financí, přesto dvojnásobně zvyšuje schodek

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.  

Vskutku, pokud letos bude vláda hospodařit s plánovaným schodkem zhruba 250 miliard a v příštím roce pak s deficitem 230 miliard, za čtyři roky svého působení vytvoří souhrnný schodek přibližně 1,1 bilionu korun. To je suverénně nejvíce ze všech dosavadních vlád. Takový deficit předčí dokonce i souhrnný schodek předchozí, právě Babišovy vlády, třímající otěže veřejných financí v rukou v letech 2018 až 2021.

Babišova vláda vytvořila souhrnný schodek takřka 813 miliard, což znamená, že v očištění o inflaci hospodařila se souhrnným deficitem o zhruba 70 miliard nižším, než jaký podle všeho vykáže kabinet Fialův.

Právě za Babišovy éry ale údajně docházelo k výraznému nárůstu mandatorních výdajů, tedy ze výdajů ze zákona povinných a velmi obtížně redukovatelných, kvůli nimž nyní Fialova vláda nemůže razantněji ozdravovat veřejné finance.

Jenže samotné ministerstvo financí v rámci předevčírem zveřejněného návrhu státního rozpočtu uvádí, že podíl mandatorních výdajů na výdajích rozpočtu byl na svém mnohaletém dně v letech 2020 a 2021, kdy Babišova vláda končila, aby své nejvyšší úrovně dosáhl letos, kdy ta Fialova vládne třetím rokem.

Navíc, a ještě podstatněji, podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na HDP činil v roce 2014 celkem 20,5 procenta. To byl rok, kdy se Babiš stal ministrem financí. Roku 2022, tedy v prvním roce po skončení Babišovy éry, činil týž podíl 21 procent, takže byl prakticky stejný jako o sedm let dříve. 

Kde tedy je ten prudký nárůst mandatorních výdajů z Babišovy éry, kvůli němuž nyní nejde razantněji ozdravovat veřejné finance?

Manévrovací prostor pro jejich ozdravení je stejný jako před deseti lety. Přitom ale třeba roku 2015 tehdejší vláda hospodařila se schodkem necelých 63 miliard korun, neboli 1,3 procenta HDP, zatímco současná vláda plánuje pro příští rok schodek 230 miliard, tedy více než dvojnásobný – 2,7 procenta HDP.

Témata:  Andrej Babiš,  Petr Fiala (ODS),  státní rozpočet

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.