Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za Babišovy éry mandatorní výdaje v poměru k HDP nenarostly. Fialova vláda má prostor k ozdravení financí, přesto dvojnásobně zvyšuje schodek

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.  

Vskutku, pokud letos bude vláda hospodařit s plánovaným schodkem zhruba 250 miliard a v příštím roce pak s deficitem 230 miliard, za čtyři roky svého působení vytvoří souhrnný schodek přibližně 1,1 bilionu korun. To je suverénně nejvíce ze všech dosavadních vlád. Takový deficit předčí dokonce i souhrnný schodek předchozí, právě Babišovy vlády, třímající otěže veřejných financí v rukou v letech 2018 až 2021.

Babišova vláda vytvořila souhrnný schodek takřka 813 miliard, což znamená, že v očištění o inflaci hospodařila se souhrnným deficitem o zhruba 70 miliard nižším, než jaký podle všeho vykáže kabinet Fialův.

Právě za Babišovy éry ale údajně docházelo k výraznému nárůstu mandatorních výdajů, tedy ze výdajů ze zákona povinných a velmi obtížně redukovatelných, kvůli nimž nyní Fialova vláda nemůže razantněji ozdravovat veřejné finance.

Jenže samotné ministerstvo financí v rámci předevčírem zveřejněného návrhu státního rozpočtu uvádí, že podíl mandatorních výdajů na výdajích rozpočtu byl na svém mnohaletém dně v letech 2020 a 2021, kdy Babišova vláda končila, aby své nejvyšší úrovně dosáhl letos, kdy ta Fialova vládne třetím rokem.

Navíc, a ještě podstatněji, podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na HDP činil v roce 2014 celkem 20,5 procenta. To byl rok, kdy se Babiš stal ministrem financí. Roku 2022, tedy v prvním roce po skončení Babišovy éry, činil týž podíl 21 procent, takže byl prakticky stejný jako o sedm let dříve. 

Kde tedy je ten prudký nárůst mandatorních výdajů z Babišovy éry, kvůli němuž nyní nejde razantněji ozdravovat veřejné finance?

Manévrovací prostor pro jejich ozdravení je stejný jako před deseti lety. Přitom ale třeba roku 2015 tehdejší vláda hospodařila se schodkem necelých 63 miliard korun, neboli 1,3 procenta HDP, zatímco současná vláda plánuje pro příští rok schodek 230 miliard, tedy více než dvojnásobný – 2,7 procenta HDP.

Témata:  Andrej Babiš Petr Fiala (ODS) státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.