Zeman vetoval školský zákon. Inkluze ani povinná školka zatím nebudou
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Ten má mimo jiné posílit inkluzi dětí s postižením do běžných škol. Zeman proti inkluzi opakovaně vystoupil.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Ten má mimo jiné posílit inkluzi dětí s postižením do běžných škol. Zeman proti inkluzi opakovaně vystoupil.
Státní maturity pomalu míří do finiše, dnes na studenty čekal didaktický test z angličtiny a slohové práce z jiných cizích jazyků. A právě angličtina byla předmětem, který si zvolily dvě třetiny žáků, volit mohli ještě mezi matematikou.
Rozdělit třídu na dvě poloviny a vyučovat matematiku v menších skupinách plánuje od roku 2018 ministerstvo školství. Chce tak studenty lépe připravit na maturitu z matematiky. Tu by měli středoškoláci povinně skládat od roku 2021.
Od příštího roku bude stát platit dětem kurzy plavání ve škole, a to včetně dojíždění na bazén. Ministerstvo školství tak chce motivovat děti k tomu, aby více sportovaly.
Ačkoliv je to protiprávní, ředitelé veřejných mateřských škol se často vzpírají přijmout dítě, které má drobnou zdravotní odlišnost, jako je například alergie, dieta, celiakie, slabší forma epilepsie či astma. Rodiče pak nutí, aby takové dítě poslali do některé ze speciálních školek. Píše o tom dnešní Právo.
Obce v okolí Prahy, Brna a dalších větších měst řeší obrovský problém - chybí jim stovky míst ve třídách. Kapacity malých škol jsou přeplněné. Podle starostů a ředitelů škol se satelitní městečka stále rozrůstají a situace se bude dál zhoršovat.
Drogové testy prováděné na základních školách v Orlové prokázaly hrozivou skutečnost. Téměř 25 % tamějších žáků devátých tříd mělo pozitivní výsledek.
Už jen osm dní mají žáci devátých tříd na to, aby si podali přihlášku na střední školu. Pokud i vaše dítko stále váhá, který obor by pro něj byl nejlepší, podívejte se, kde po škole snadno sežene zaměstnání a ještě si slušně vydělá.
Projekt společnosti Meta chtěl ve školách formou komiksu donutit děti k zamyšlení nad důvody, které vedou migranty k útěku z rodné země Do Evropy. Podle politiků se ale jedná o jednostrannou propagandu.
Než půjde do školy, měl by váš mrňous umět kotoul vpřed, hod míčem či skok po jedné noze. Na tenis a golf je rozhodně čas.
Ministerstvo školství se rozhodlo seznámit žáky s uprchlickou krizí, a to velmi svérázným způsobem. Na popud Úřadu vysokého komisaře OSN dostanou učitelé materiály, díky kterým se studenti formou hry vžijí do role migrantů. V příručkách jsou ale určité pasáže, které překvapují i samotné pedagogy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo dlouho očekávané výzvy, které pomohou rodičům lépe skloubit osobní a pracovní život. Z Operačního programu Zaměstnanost uvolní na vybudování a provoz zařízení péče o děti předškolního věku jednu miliardu korun.
Dítě, které navštěvuje základní nebo střední školu, stojí pořádný balík peněz. Tím, že mu vše potřebné nakoupíte před začátkem školního roku, výdaje rozhodně nekončí.
Společnost Unilever, divize Food Solutions (UFS), představuje novou brožuru „Školní obědy ze všech koutů světa“ věnovanou školnímu stravování. Jako první komerční subjekt v České republice společnost přistoupila k certifikaci receptur dle kritérií programu „Vím, co jím“.
Každoročně je 17. října připomínán Světový den úrazů, které jsou nejčastější příčinou úmrtí u dětí. Ač počet vážných dětských úrazů v ČR postupně klesá, přesto musí být jejich následkem každoročně hospitalizováno na 30 tisíc dětí. Značná část z nich právě v říjnu, kdy podle statistik z posledních let přibývá školních úrazů.
Některé praktické, dříve zvláštní školy, by se měly od září 2016 proměnit ve školy základní a jejich žáci budou začleněni do běžných tříd. Problém s tím mají mnozí učitelé obou typů škol, ale i rodiče dětí a někteří psychologové. Naopak jiní, včetně ministerstva školství, změnu hájí.
Téma dětských práv chce školákům prostřednictvím připravené vzorové hodiny občanské výchovy přiblížit Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci informační kampaně Právo na dětství ji připravilo ve spolupráci s MŠMT, spolkem Vteřina poté a Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd. Rádi by společně zapojili co největší počet škol.
Už měsíc si školáci píší do sešitů a ořezávají nové pastelky. A už brzy budou mít podzimní prázdniny. Proto jsme pro vás připravili podrobný přehled celého školního roku, aby se vám lépe plánovalo.
Od září 2017 by měl být povinný poslední rok předškolního vzdělávání, na jaře téhož roku by se měly poprvé konat jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol a od roku 2021 by měla být pro některé obory povinná maturita z matematiky. Tyto novinky, které ministerstvo školství zapracovalo do návrhu novely školského zákona, dnes schválila vláda.
České děti jsou čím dál tím obéznější. Školáci nedodržují správné stravovací návyky ani pitný režim. Přitom podle odborníků nedostatečný příjem tekutin může vést ke stresu nebo dokonce duševním poruchám.
O jeden rok chce povinnou školní docházku prodloužit ministryně školství Kateřina Valachová. Nově by měl být povinný i poslední rok v mateřské školce. Návrh novely školského zákona předloží vládě už v září. Kromě toho plánuje opětovné zavedení osnov, povinnou maturitu z matematiky i zajištění míst ve školkách už pro tříleté děti.
Tři čtvrtiny českých rodičů (78 %) přiznávají, že nástup dítěte na základní nebo střední školu zatíží rodinný rozpočet. Vybavení prvňáčka přijde rodinu v průměru na 3 752 korun, u středoškoláka je to 6 274 korun. Půjčku by si byla ochotná vzít každá pátá rodina, na Slovensku dokonce každá čtvrtá. Nástup dítěte na základní nebo střední školu vyjde Slováky v průměru na pět tisíc korun. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu agentury Ipsos pro společnost PROFI CREDIT, kterého se účastnilo 4000 respondentů ve čtyřech zemích.
Pokud dítě z různých důvodů nemůže nastoupit do první třídy základní školy, představuje tzv. nultý ročník vhodné řešení. Dítě dostane prostor, jak dohnat své vrstevníky. Rodiče za to navíc nemusí nic platit. Největší novinkou letošního školního roku je, že nulté ročníky jsou nově otevřeny pro všechny děti. Nově je mohou zřizovat i církve a náboženské společnosti.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.