Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila revoluční novinky ve školství. Co jim říkáte?

Škola, ilustrační fotografie
Škola, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Od září 2017 by měl být povinný poslední rok předškolního vzdělávání, na jaře téhož roku by se měly poprvé konat jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol a od roku 2021 by měla být pro některé obory povinná maturita z matematiky. Tyto novinky, které ministerstvo školství zapracovalo do návrhu novely školského zákona, dnes schválila vláda.

Schválením povinného posledního roku předškolního vzdělávání vláda vlastně podpořila prodloužení povinné školní docházky o jeden rok. Vzdělávání by se mělo odehrávat především v registrovaných státních nebo soukromých mateřských školách. Dalšími možnostmi jsou přípravné třídy základních škol nebo domácí vzdělávání. Ke vzdělávání doma by rodiče potřebovali povolení od ředitele mateřské školy a dítě by do této MŠ docházelo na pravidelné přezkušování.

Smyslem tohoto opatření je především zapojit do předškolního vzdělávání sociálně znevýhodněné děti, což by mělo zjednodušit jejich začlenění do běžných škol. Podle případové studie aktuálně mateřské školy navštěvuje 92 procent pětiletých dětí, kterých je v populaci 110.000. Mimo MŠ tak zůstává zhruba 9000 pětiletých, z nichž je podle analýz a kvalifikovaných odhadů 1500 až 2000 sociálně znevýhodněných.

Od jara 2017 by se měly stát povinnou součástí přijímacích zkoušek na maturitní obory SŠ jednotné testy z češtiny a matematiky, které vytvoří a dodá Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Jedinou výjimkou by měly být střední školy s talentovou zkouškou.

Ministerstvo si od jednotných přijímaček slibuje objektivnější zjištění předpokladů pro studium jednotlivých uchazečů. Velká část středních škol se čtyřletými obory podle ministerstva nyní přijímací zkoušky vůbec nedělá a přijímá žáky na základě jejich známek ze základních škol. Z porovnání výsledků u pilotního testování a známek z 9. tříd ZŠ navíc vyplynulo, že vypovídací hodnota známek na ZŠ je minimální.

O dva roky později ve srovnání s posledními plány exministra Marcela Chládka (ČSSD) nyní vláda chystá zavedení povinné maturity z matematiky. Měla by být spuštěna na jaře 2021. Pokud bude vládní návrh schválen, bude se to týkat oborů, v nichž se matematika vyučuje v dostatečném rozsahu, u ostatních bude zavedena později. Maturanti pak budou mít tři povinné předměty pro společnou část zkoušky, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.

Při maturitách by se mělo od jara 2017 vrátit opravování slohových prací z češtiny do rukou externích hodnotitelů. Nyní je na rozdíl od slohových prací z cizího jazyka opravují učitelé dané školy a podle ministerstva tím klesá objektivita. Svědčí o tom prý nárůst počtu písemných prací maturujících žáků hodnocených takovým nejnižším možným bodovým hodnocením, aby žák ještě u této dílčí zkoušky uspěl.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy