Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi se přepočítali. Od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu. 

Například domácnost v rodinném domě s plynovým vytápěním a spotřebou od 25 do 45 megawatthodin plynu ročně platí letos u Pražské plynárenské 272,64 koruny za megawatthodinu, příští rok by to mělo být 313,27 koruny za megawatthodinu. To značí nárůst o zhruba patnáct procent. Stálý poplatek takové domácnosti pak vzroste z letošních 318,89 na 366,55 koruny, tedy rovněž o zhruba patnáct procent.  

Klíčovým důvodem nárůstu regulovaných plateb za plyn je nutnost pokrýt náklady společnosti Net4Gas, kterou loni prostřednictvím státního podniku ČEPS koupil stát. Provozovatele tisíců kilometrů plynovodů, které však z velké části zůstávají prázdné, pořídil stát i s dluhem čítajícím přes 34 miliard.

Dokud byl ještě Net4Gas soukromý, vydělával svým německým a kanadským vlastníkům na poplatcích na tranzit plyn přes české území. Poté, co výdělečný být přestal, koupil jej i se zmíněným dluhem stát. Zaplatil tak miliardy za vysoce zadlužený „snědený krám“. Net4Gas přestal na tranzitu dobře vydělávat v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a zničení plynovodů Nord Stream v září téhož roku.

Nyní, když Net4Gas poplatky za tranzit prakticky neinkasuje, musí za provoz a údržbu poloprázdných plynovodů platit více právě i distributoři plynu typu zmíněné Pražské plynárenské, resp. Pražské plynárenské Distribuce. A ti se o své navýšené náklady „podělí“ s koncovými odběrateli třeba z řad domácností, jak právě tedy plyne z uvedeného návrhu Energetického regulačního úřadu pro příští rok.

Česká vláda nákup Net4Gas zdůvodňovala i tak, že bude vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko a do Rakouska. Tomu zatím však nasvědčuje máloco. Rakousko zřejmě bude po odpojení od ruských dodávek plyn dovážet přes Itálii a Německo. Slovensko může plyn nadále odebírat z východu, nejspíše z Ázerbájdžánu, případně ze severu, po využití polského tranzitu z přístavního terminálu na zkapalněný plyn v Litvě. Češi, zdá, se v tomto ohledu přepočítali.

Témata:  plynovody zemní plyn Peníze

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.