Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká jsou daňová pravidla pro vysoké příjmy v roce 2025?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí v nadcházejícím roce lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Naopak ale mohou ušetřit na dani z příjmu díky posunutí výše průměrné mzdy. 23% sazbě daně totiž budou podléhat příjmy až nad daňový základ 1 676 052 korun.

V Česku jsou sazby daně z příjmu 15 % a 23 %, přičemž první daňový interval se v závislosti na výši průměrné mzdy meziročně posunuje. Lidé s vysokými příjmy tak ušetří na dani z příjmu. „Za rok 2024 podléhá vyšší 23% sazbě daně z příjmu daňový základ nad 1 582 812 Kč a za rok 2025 to bude nad 1 676 052 Kč,“ upozorňuje vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. V praxi to dle ní znamená, že daňoví poplatníci s vysokými příjmy nad první daňové pásmo ušetří příští rok na dani z příjmu přibližně sedm a půl tisíce korun, což je osm procent z posunutého prvního daňového pásma.

Sazby daně z příjmu v Česku jsou stejné pro všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů. Neplatí tedy, že vyšší daňová sazba platí pouze pro aktivní příjmy jako tomu bylo v minulosti, kdy zdanění pasivních příjmů bylo velmi příznivé. Od roku 2021 jsou dvě daňové sazby, které platí pro všechny zdanitelné příjmy, což je rozdíl oproti situaci v roce 2020 a v předcházejících letech, kdy 7% solidární dani podléhaly pouze příjmy ze zaměstnání a podnikání. 

Od roku 2008 je pro výpočet sociálního pojištění zaveden maximální vyměřovací základ. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2025 se maximální vyměřovací základ zvyšuje, neboť je legislativou stanoven na 48násobku průměrné mzdy. Z částky nad strop neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatel za zaměstnance. Vzhledem k tomu, že sociální pojištění se platí pouze z příjmů ze zaměstnání a podnikání, tak zvýšení maximálního vyměřovacího základu nemá vliv na zdanění pasivních příjmů. 

Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Pro rok 2025 činí maximální vyměřovací základ 2 234 736 Kč, pro rok 2024 činil 2 110 416 Kč. „Například podnikatelé s hrubým ziskem nad 4 100 000 Kč zaplatí meziročně na sociálním pojištění o 36 301 Kč více, přičemž povinné sociální pojištění nelze nijak snížit o slevy, jak je tomu u daně z příjmu,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.

Pro výpočet zdravotního pojištění je stanovena jedna sazba a není zaveden žádný maximální vyměřovací základ. Při stejně vysokém příjmu za rok 2024 jako za rok 2025 tak nedojde k žádné změně při výpočtu zdravotního pojištění pro OSVČ ani zaměstnance. „Při nadstandardním zisku nad deset milionů korun ročně tak dokonce OSVČ zaplatí více na zdravotním pojištění než na sociálním pojištění,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Témata:  daně sociální pojištění Peníze

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.