V Česku začíná dnes takzvané milostivé léto pro dlužníky. Lidé, kteří mají exekuci kvůli dluhům u veřejných institucí, se mohou do 28. ledna snadněji oddlužit. Pokud uhradí původní dlužnou částku neboli jistinu a 908 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí. Podle odhadu expertů se to může týkat zhruba 300.000 lidí.
Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Schopnost Čechů splácet závazky se letos dále zlepšila. Na konci září mělo dluhy po splatnosti 5,23 procenta dospělých, zatímco na konci června to bylo 5,31 procenta a ve stejném období loni 5,81 procenta. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků.
Při sjednávání hypotečního úvěru není dobré spoléhat jen na jednu věc. I když jí je úroková sazba. Důležité je plno dalších aspektů, jako například délka fixace, podmínka sjednání pojištění nebo zasílání výplaty na účet u dané banky. Zvážit je třeba všechno.
Průměrná úroková sazba hypoték v září stoupla o 0,15 bodu na 2,57 procenta a je nejvyšší od začátku letošního roku. Vyplývá to z indexu společnosti Broker Consulting. Tempo růstu už předčilo i očekávání mnoha odborníků, podle kterých by sazby u pětileté fixace mohly na konci roku vyšplhat nikoli ke třem, ale ke čtyřem procentům.
V čele letošního žebříčku nejbohatších Čechů a Češek, který sestavuje časopis Forbes, je Renáta Kellnerová. Čtyřiapadesátiletá vdova po vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi, který koncem letošního března tragicky zahynul, má podle dnes zveřejněného žebříčku majetek 374,7 miliardy korun. Je to o téměř 82 miliard korun více, než činil loni majetek jejího muže. Majetek stovky nejbohatších Čechů a Češek letos stoupl z 1,3 na 1,64 bilionu korun. V letošním seznamu je devět nováčků, první z nich dokonce na 26. příčce.
Navýšení platů státních zaměstnanců o inflaci je v rámci rozpočtu na příští rok podle prezidenta Miloše Zemana maximum možného. Po setkání s prezidentem na zámku v Lánech to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nárůst o inflaci navrhuje hnutí ANO, přičemž premiér Andrej Babiš v pondělí po jednání tripartity zmínil 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) trvá na navýšení o 3000 korun. Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí.
Z kumulovaného dluhu státního rozpočtu 665,5 miliardy Kč v období od ledna 2020 do srpna 2021 činila vládní podpora podnikatelů zasažených pandemií koronaviru 185,3 miliardy Kč. Vyplývá to z výpočtů Hospodářské komory, které dnes na předvolební debatě představil její tajemník Tomáš Vrbík. Poučením pro příště by podle něj mělo být to, že pomoc z veřejných rozpočtů může být klidně nižší, ale rychlejší a méně administrativně náročná.
Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15.200 na 18.000 korun je mimo debatu. Na dnešní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by takto výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.
Jednání o růstu platů ve veřejné sféře mezi odbory a zástupci vládních ČSSD a ANO ráno nepřineslo dohodu. Informoval o tom na twitteru předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by všichni pracovníci veřejné sféry měli dostat přidáno stejně. Zmínil částku 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že trvá na navýšení o 3000 korun. Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí. Návrhy projednají experti odborů a ministerstva financí.
Tři pětiny českých domácností by řešily případné ekonomické problémy omezením nákupu oblečení. Naopak jako poslední by Češi omezili výdaje na vzdělání a zájmové kroužky pro děti (devět procent respondentů). Vyplývá to z průzkumu mezi zhruba tisícovkou respondentů, který zveřejnila společnost se zaměřením na správu pohledávek KRUK Česká a Slovenská republika.
Dvojí zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy tuzemských bank, o kterém letos rozhodla Česká národní banka, nebude mít dopad na úvěrování domácností ani podniků. Naopak to pomůže zvýšit důvěru ve stabilitu bank. Poslancům z rozpočtového výboru to dnes řekl viceguvernér ČNB Marek Mora v debatě nad Zprávou o finanční stabilitě 2020/2021. Bankovní rada na konci srpna rozhodla, že se tato sazba od října 2022 zvýší na 1,5 procenta. Banky tak budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu.
Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty v Česku mírně zlevňují, přičemž čerpací stanice si navyšují své marže a zisky na úkor motoristů. Od začátku srpna ropa Brent zlevnila o zhruba pět dolarů na barel, ale toto zlevnění se v cenách pohonných hmot v ČR neprojevilo.
Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).
V dnešní době není rozhodně zrovna jednoduché našetřit si na vlastní bydlení. I koupě bytu se může na první pohled zdát jako naprosté sci-fi. A co teprve dům? Ceny rodinných domů vytrvale rostou, úspory spolehlivě požírá inflace a výdělky oproti cenám nemovitostí stoupají mnohem pomalejším tempem. Jak za těchto podmínek našetřit na dům?
Komentář Lukáše Kovandy: Obavy spotřebitelů v ČR z inflace jsou velmi výrazné. Vyplývá to ze srpnového šetření Českého statistického úřadu. Přesto je nálada mezi spotřebiteli nejlepší od roku 2019, tedy ještě od doby před propuknutím pandemie. Češi navzdory zrychlující inflaci v rostoucí míře předpokládají, že v příštích dvanácti měsících se jim podaří uspořit nějaké finanční prostředky. I vzhledem k tomu, že klesají jejich obavy z růstu nezaměstnanosti a z propouštění, očekávají ve vyšší míře zlepšení jejich vlastní finanční situace.
Komentář Lukáše Kovandy: Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Komentář Lukáše Kovandy: K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.
České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada.
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné.
Zájemci o podporu z programu COVID veletrhy mohou žádosti podávat až do 14. června. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které ho připravilo, to uvedlo na webu. Příjem měl původně skončit 31. května. Pomoc je určena podnikatelům z veletržního, kongresového a eventového průmyslu, kterým za březen až říjen loňského roku klesl obrat minimálně o 30 procent. Vláda na podporu schválila 600 milionů korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Rok pandemie celkově přinesl poměrně značné zdražení. To však nemusí být nic proti tomu, co nás čeká v nadcházející době.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v České republice svým růstem překonává očekávání. Poprvé od loňského září se v dubnu dostala nad úroveň horní meze tolerančního pásma cílování inflace, které stanovuje Česká národní banka, když dosáhla úrovně 3,1 procenta. Jak trh, tak ČNB přitom předpokládaly, že inflace skončí pod úrovní tří procent.
2. října 2025 17:10
30. září 2025 9:44
24. září 2025 11:01
24. září 2025 10:12
23. září 2025 14:14
22. září 2025 11:03
17. září 2025 16:30
15. září 2025 11:42
15. září 2025 11:26
10. září 2025 10:32
8. září 2025 11:28
4. září 2025 15:04
4. září 2025 11:08
3. září 2025 11:48
Průměrná reálná mzda v Česku ve 2. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o 5,3 %. Tento nečekaně silný růst, který překonal odhady trhu i ČNB, je klíčovým faktorem pro oživení spotřeby domácností. Zároveň však představuje argument pro stabilitu úrokových sazeb, což může brzdit jejich další snižování. Komentář k vývoji mezd připravil Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
Zdroj: Marie Dvořáková
S příchodem podzimu roste zájem o posílení imunity a s ním i prodej vitamínů a nejrůznějších doplňků stravy. V této době se také zvyšuje aktivita internetových podvodníků, kteří se snaží vydělat na obavách spotřebitelů o zdraví. Podvodníci často využívají zdánlivě atraktivní nabídky na sociálních sítích, v reklamách či na neznámých internetových stránkách. Jak poznat podvod a co dělat, pokud vám podezřelý produkt dorazí domů?
