Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podpora podnikatelů zasažených pandemií dosáhla 185 miliard korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Z kumulovaného dluhu státního rozpočtu 665,5 miliardy Kč v období od ledna 2020 do srpna 2021 činila vládní podpora podnikatelů zasažených pandemií koronaviru 185,3 miliardy Kč. Vyplývá to z výpočtů Hospodářské komory, které dnes na předvolební debatě představil její tajemník Tomáš Vrbík. Poučením pro příště by podle něj mělo být to, že pomoc z veřejných rozpočtů může být klidně nižší, ale rychlejší a méně administrativně náročná.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že její plán počítá s citlivou konsolidací veřejných rozpočtů, při které se nesmí zaškrtit křehký hospodářských růst. Připomněla návrh snížit deficit veřejných financí na 50 procent HDP do roku 2024 a za sedm let je mít vyrovnané.

Ekonomičtí experti KSČM a ČSSD chtějí řešit deficitní rozpočet především zvýšením jeho příjmové strany. "Nevyhneme se revizi daňového mixu," řekl expert KSČM Jiří Dolejš. Místopředseda ČSSD Roman Onderka se vyslovil pro zavedení takzvané digitální daně a bankovní daně. "Bankovní sektor má české ekonomice co vracet," podotkl.

Je potřeba podpořit růst české ekonomiky a zrušit různé daňové výjimky a dotace, míní expert Pirátů a STAN Věslav Michalik. Na výdajové straně je podle něj nutné ušetřit, jak u jednorázových výdajů, tak těch systémových. Dokáže si představit zvýšení spotřební daně u nafty.

Expert ODS Jan Skopeček vidí konsolidaci rozpočtu v kombinaci růstu ekonomiky a snížení výdajů. "Ale bez penzijní reformy veřejné finance dlouhodobě uzdravit nelze," poznamenal. Podporu růstu ekonomiky investicemi považuje za řešení expert SPD Radim Fiala. Vyšší zdanění si umí představit pouze u nadnárodních korporací.

Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.

Témata:  podnikatelé státní podpora finance

Aktuálně se děje

28. května 2024 12:00

28. května 2024 11:21

Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank

Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Tomáš Ručka, odborník na automobilový průmysl

Rozhovor

Elektromobily a politika: Probuzení Evropy z ekologického snu?

Evropský parlament plánuje zákaz spalovacích motorů do roku 2035, ale automobilky couvají. Proč se někteří výrobci vrací k tradičním spalovacím motorům a co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu? S Tomášem Ručkou, motoristickým novinářem a milovníkem automobilů, rozebíráme ekonomické a ekologické aspekty výroby a provozu elektromobilů, jejich dopady na spotřebitele a průmysl.