Za vojenské mise v Afghánistánu vydala ČR v letech 2004 až 2020 celkem 16,4 miliardy korun

Suma nezahrnuje náklady na vyslání 6., resp. 11 polní nemocnice, jejichž lékařské týmy plnily v Afghánistánu své úkoly už v letech 2002 a 2003. Včetně polního chirurgického týmu je tvořilo více než 290 vojáku. Suma také nezahrnuje náklady střežení zastupitelského úřadu ČR v Kábulu, které od roku 2017 zajišťovala vojenská policie.   

Jinak jsou ale zahrnuty všechny výdaje na afghánské mise, jež ministerstvo obrany za léta 2004 až 2020 vykázalo. Jedná se například o náklady zajištění působení skupiny speciálních sil, která v Afghánistánu operovala v letech 2004 až 2009 v rámci operace Trvalá svoboda. Nebo o náklady na vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru v letech 2008 až 2013.  

Průměrně roční výdaje na zajištění afghánských vojenských misí činily v období 2004 až 2020 celkem 967 milionů korun. Nejvyšší výdaje byly vykázány za rok 2009, tehdy dosahovaly 2,3 miliardy korun. Tehdy se časově překryly své klíčové miste českých vojáků v Afganistánu, tedy zmíněné působení v rámci operace Trvalá svobody a působení lógarského týmu. Od roku 2009 měly roční výdaje trendově sestupnou tendenci (viz graf níže).  

České daňové poplatníky vyšly afghánské vojenské mise posledních takřka dvaceti let na nezanedbatelnou sumu přes šestnáct miliard korun. Vše ale nelze přepočítávat čistě na peníze. Česko plnilo svoji spojeneckou roli. Zlepšovalo si svoji pověst ve světě. Stavělo se za určité hodnoty.  

Navíc, vrátíme-li k přepočítávání na peníze, necelá miliarda korun ročně, což je průměrný náklad misí, je z hlediska přínosů nakonec přijatelnou sumou. Takové peníze si Česko, tedy Češi, bude umět zase poměrně snadno vydělat. Co už vrátit bohužel nelze, jsou ztráty na životech českých vojáků, kteří během těch dvaceti let v Afghánistánu zahynuli. 

Témata:  Afghánistán,  komentář,  finance