Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvýšení proticyklické rezervy bank nebude mít dopad na úvěrování

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Dvojí zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy tuzemských bank, o kterém letos rozhodla Česká národní banka, nebude mít dopad na úvěrování domácností ani podniků. Naopak to pomůže zvýšit důvěru ve stabilitu bank. Poslancům z rozpočtového výboru to dnes řekl viceguvernér ČNB Marek Mora v debatě nad Zprávou o finanční stabilitě 2020/2021. Bankovní rada na konci srpna rozhodla, že se tato sazba od října 2022 zvýší na 1,5 procenta. Banky tak budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu.

"Zvýšení sazby rezervy nebude mít na úvěrování domácností a podniků žádný dopad, a když nějaký, tak spíše pozitivní, neboť zvyšuje důvěru ve stabilitu našich bank," uvedl Mora. Řekl, že za rozhodnutím o zvýšení sazeb stojí snaha pokrýt cyklická rizika, tedy úvěrová rizika vznikající během finančního a hospodářského cyklu. Bankovní rada se podle něj rozhodla s ohledem na příznivý vývoj zvýšit sazbu proticyklické rezervy v květnu na jedno procento, koncem srpna rozhodla o zvýšení na 1,5 procenta. Banky mají kapitálové přebytky a část těchto přebytků se tak bude v budoucnu označovat za kapitál držený v rámci rezervy. Zatímco kapitálové přebytky je možné rozdělit akcionářům, proticyklická rezerva je požadavek, který je nezbytné plnit, popsal.

Finanční sektor v ČR se podle viceguvernéra s pandemií vypořádal dobře. U části domácností a nefinančních podniků se výrazně snížily příjmy, ale stabilizační a podpůrné programy spolu s obezřetným řízením rizik ve finančních institucích rozsah nepříznivých vlivů výrazně omezily, popsal. "Bankovní rada se rozhodla, že s ohledem na výše uvedený vývoj je možné začít se vracet v bankovním sektoru k vytváření rezervy na horší časy, takzvané proticyklické kapitálové rezervy,“ řekl. Rozhodnutí centrální bance umožnila robustní kapitálová pozice bankovního sektoru, dodal. Banky by podle něj mohly teoreticky poskytnout až 3,5 bilionu korun dodatečných úvěrů a zdvojnásobit své současné úvěrové portfolio, pokud by měly dost příležitostí a omezily svoji kapitálovou vybavenost.

Někteří odborníci dříve uvedli, že bankovní úvěry v důsledku srpnového rozhodnutí ČNB zdraží. Například Jiří Paták ze společnosti Patron řekl, že zvýšenou rezervu promítnou banky do úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů i hypoték a klienti si tak budou půjčovat dráž. Podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera budou muset banky na úvěry poskytnuté v ČR časem držet více kapitálu, čímž se jim úvěrování prodražuje. Problémem opatření je podle něj to, že prozatím rezervu nelze aplikovat zvlášť na typy úvěrů. Opatření tak bude spíše brzdit rizikovější úvěry podnikům a naopak méně omezovat dobře zajištěně úvěry na bydlení.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů. Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

Témata:  banky finance Česká národní banka (ČNB)

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.