Zvýšení proticyklické rezervy bank nebude mít dopad na úvěrování

Dvojí zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy tuzemských bank, o kterém letos rozhodla Česká národní banka, nebude mít dopad na úvěrování domácností ani podniků. Naopak to pomůže zvýšit důvěru ve stabilitu bank. Poslancům z rozpočtového výboru to dnes řekl viceguvernér ČNB Marek Mora v debatě nad Zprávou o finanční stabilitě 2020/2021. Bankovní rada na konci srpna rozhodla, že se tato sazba od října 2022 zvýší na 1,5 procenta. Banky tak budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu.

Česká národní banka
reklama

"Zvýšení sazby rezervy nebude mít na úvěrování domácností a podniků žádný dopad, a když nějaký, tak spíše pozitivní, neboť zvyšuje důvěru ve stabilitu našich bank," uvedl Mora. Řekl, že za rozhodnutím o zvýšení sazeb stojí snaha pokrýt cyklická rizika, tedy úvěrová rizika vznikající během finančního a hospodářského cyklu. Bankovní rada se podle něj rozhodla s ohledem na příznivý vývoj zvýšit sazbu proticyklické rezervy v květnu na jedno procento, koncem srpna rozhodla o zvýšení na 1,5 procenta. Banky mají kapitálové přebytky a část těchto přebytků se tak bude v budoucnu označovat za kapitál držený v rámci rezervy. Zatímco kapitálové přebytky je možné rozdělit akcionářům, proticyklická rezerva je požadavek, který je nezbytné plnit, popsal.

Finanční sektor v ČR se podle viceguvernéra s pandemií vypořádal dobře. U části domácností a nefinančních podniků se výrazně snížily příjmy, ale stabilizační a podpůrné programy spolu s obezřetným řízením rizik ve finančních institucích rozsah nepříznivých vlivů výrazně omezily, popsal. "Bankovní rada se rozhodla, že s ohledem na výše uvedený vývoj je možné začít se vracet v bankovním sektoru k vytváření rezervy na horší časy, takzvané proticyklické kapitálové rezervy,“ řekl. Rozhodnutí centrální bance umožnila robustní kapitálová pozice bankovního sektoru, dodal. Banky by podle něj mohly teoreticky poskytnout až 3,5 bilionu korun dodatečných úvěrů a zdvojnásobit své současné úvěrové portfolio, pokud by měly dost příležitostí a omezily svoji kapitálovou vybavenost.

Někteří odborníci dříve uvedli, že bankovní úvěry v důsledku srpnového rozhodnutí ČNB zdraží. Například Jiří Paták ze společnosti Patron řekl, že zvýšenou rezervu promítnou banky do úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů i hypoték a klienti si tak budou půjčovat dráž. Podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera budou muset banky na úvěry poskytnuté v ČR časem držet více kapitálu, čímž se jim úvěrování prodražuje. Problémem opatření je podle něj to, že prozatím rezervu nelze aplikovat zvlášť na typy úvěrů. Opatření tak bude spíše brzdit rizikovější úvěry podnikům a naopak méně omezovat dobře zajištěně úvěry na bydlení.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů. Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky