Co přinesl rok 2021 pro naše peněženky?

Důsledkem šokového zastavení ekonomiky, způsobeného tvrdými lockdowny z loňského roku, a poměrně rychlým restartem v roce letošním, je vysoká inflace, tedy růst cen zboží a služeb. V tuzemsku je aktuálně inflace na hodnotě 6 %, tedy na hodnotě, kde byla naposledy v roce 2008. Inflace nezasahuje pouze peněženky spotřebitelů, ale také jejich úspory. „Jedním z důsledků pandemie byl nárůst nejistoty a obav domácností, který spolu s nemožností spotřeby díky lockdownům a omezením, vedl k rekordnímu nárůstu peněz, které domácnosti drží na bankovních účtech. Tyto nespotřebované či nezainvestované peníze jsou nyní ohlodávány vysokou inflací a jejich reálná hodnota každým dnem klesá,“ řekl Jan Macek, vedoucí analytického oddělení, Fincentrum & Swiss Life Select.

Tím nejpovolanějším orgánem, který má krocení inflace přímo daný zákonem, je Česká národní banka. Ta podle očekávání v letošním roce vytáhla z rukávu nejúčinnější zbraň na boj s inflací, tedy úrokové sazby. Jejich zvyšování vede ke zpomalení či ochlazení ekonomiky, a tedy i k poklesu poptávky a tím pádem k poklesu růstu cen. Co bylo pro mnohé překvapením, byla rychlost a objem v jakém ke zvedání došlo. Zatímco na začátku roku byla sazba 0,25 %, na konci roku to je 3,75 %.

Růst hladiny základní úrokové sazby k současným téměř 4 % nemohl zůstat bez dopadu na sazby hypotečních úvěrů. „Rok 2021 byl přitom ve znamení obrovského vzedmutí hypotečního trhu. Za letošní rok je celkový objem poskytnutých úvěrů na bydlení odhadován na rekordních 420 miliard korun. Tento trend se zcela jistě v příštím roce zpomalí,“ uvedl Jan Macek.

Lákavé sazby hypoték pod 2 % jsou minulostí, realitou jsou nyní sazby mezi 4 a 5 % s výhledem na další zdražování. Pokud si k tomu přidáme znovu zavedená úvěrová pravidla, lze tušit, jak rychle či naopak pomalu bude hypoteční trh růst v roce příštím.

Tou světlejší stranou mince vysokých úrokových sazeb je dopad na nástroje peněžního trhu. Pro domácnosti to jsou především sazby spořicích účtů a terminovaných vkladů. Bohužel ani po odlepení od často nulové hranice nedosáhly sazby těchto nástrojů na úroveň inflace a ani nadále tak nedokážou uchránit vložené peníze před ztrátou jejich reálné hodnoty. A to ani zdaleka.

„Naštěstí jsou české domácnosti stále vstřícnější k nástrojům investičním. Podobně jako pro hypotéky, i pro investiční fondy byl letošní rok rekordní. Lze očekávat, že objem majetku českých domácností a firem v investičních fondech bude na konci roku na hodnotě přibližně 700 miliard korun. Dalších více než 250 miliard korun pak za letošní rok vykážou fondy kvalifikovaných investorů,“ komentuje Jan Macek.

Investorům, tedy i těm, kteří své peníze svěřili investičním fondům, letošní rok přál. Zejména to platí pro ty, kteří investují do fondů akciových. „Ty se vezly na optimistické vlně, hnané částečně pozitivními signály z oživující globální ekonomiky a dobrými hospodářskými výsledky firem a částečně neutuchajícím přílivem peněz z rozpočtů centrálních bank. Tak jako tak, převážně dvouciferné výnosy akciových fondů jsou určitě potěšující,“ uvedl Jan Macek.

„A co nás čeká v roce příštím? Zatím se zdá jisté, že Česká národní banka ještě o něco výše posune úrokovou sazbu. Efekt utlumení ekonomiky by se však měl dostavit až se zpožděním. Je tedy jisté, že všeobecné zdražování tady s námi ještě chvíli bude,“ řekl Jan Macek, vedoucí analytického oddělení, Fincentrum & Swiss Life Select.

Témata:  finance