Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi se ve splácení svých dluhů mírně zlepšují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Schopnost Čechů splácet závazky se letos dále zlepšila. Na konci září mělo dluhy po splatnosti 5,23 procenta dospělých, zatímco na konci června to bylo 5,31 procenta a ve stejném období loni 5,81 procenta. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků.

Ke konci září mělo v registru negativní záznam 463.000 osob proti 520.000 ke konci září 2020. Nejvíce spotřebitelů s dluhem po splatnosti eviduje Solus v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, odkud pochází téměř třetina všech osob s dluhem po splatnosti evidovaným v registru.

"Před deseti lety byl v registru fyzických osob Solus zapsán více než jeden milion spotřebitelů s dluhem po splatnosti. Dnes je to méně než polovina. Registry tak prokázaly, že velmi efektivně pomáhají členům sdružení poskytovat úvěry či jiné služby s odloženou splatností těm, kteří jsou ochotní své závazky plnit,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka

Zápis v registru spotřebitele chrání před dalším neodpovědným zadlužením, ale také je motivuje k úhradě svých závazků po splatnosti. V souladu s odpovědným posouzením platební morálky a bonity klienta je pro ně totiž v okamžiku, kdy mají problémy se splácením svých aktuálních závazků, obtížné získat novou půjčku nebo službu, dodal Stopka.

Solus sdružuje zhruba 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v obchodu.

Témata:  dluhy finance

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

První hypotéka a hodnocení bonity. Co banky sledují nejvíc

Rozhodnutí o první hypotéce je pro většinu lidí jedním z největších kroků v životě. A zároveň krokem, který řada domácností v posledních letech odkládala. Hypoteční trh v roce 2025 však znovu nabral tempo a jen nové úvěry dosáhly zhruba 321 miliard korun. Spolu s refinancováním se celý trh dostal přibližně na 406 miliard.