Vláda Andreje Babiše chystá změnu ve složení důchodů, která zpomalí růst penzí polovině seniorů. Rychleji ale začnou růst důchody těm, kteří mají v tuto chvíli penze nižší.
Ve čtvrtek se řešily v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové důchody a důchodová reforma. Vláda v demisi chce totiž důchodcům zařídit téměř tisícové navýšení penzí plus další navyšování starobních důchodů osobám, které dosáhly věku 85 let. Argumentuje rostoucí ekonomikou a právem důchodců se na ní podílet. Je však takový přístup z hlediska budoucnosti zodpovědný?
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zrušilo výběrové řízení na nový systém výpočtu a výplaty důchodů.
Každý třetí Čech středního věku nemá jasnou představu, jak se finančně zajistit na stáří. 22 procent z nich se na důchod dokonce nepřipravuje vůbec. Ačkoliv ne každý spoří, v průměru by lidé na stáří chtěli hospodařit s jedním milionem korun.
Společnost se musí umět postarat nejen o děti, ale také o občany v důchodovém věku. Současný penzijní systém ani jednorázové navýšení důchodů jim ale prožít podzim života důstojně neumožní a dlouhodobě ani nezajistí. Hospodářská komora proto volá po reformě penzijního systému tak, aby současní důchodci i dnešní mladší ročníky mohli doufat, že dosáhnou i ve stáří na kvalitní život.
V indexu finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace (ČBA) dosáhli Češi i tentokrát průměrného výsledku, tj. 56 bodů ze 100. Oproti předchozím letům si však začali více odkládat stranou – finanční rezervu si tvoří téměř tři čtvrtě z nich. Třetina lidí ale neví, jak dlouho by s ní v případě ztráty příjmu vydržela. Na padesát procent Čechů pak netuší, kolik by měli mít naspořeno na důchod. Momentálně nemá přes třetinu Čechů naspořeno nic.
V Česku je bezmála 2,4 milionu starobních důchodců. Řada z nich si při penzi přivydělává, ať již formou zaměstnaneckého poměru, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. I na ně se tak může vztahovat daňová povinnost. Kdy a jak podává penzista daňové přiznání?
Vláda dnes schválila návrh novely o důchodovém pojištění. Od ledna 2019 by měly stoupnout penze seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně. Všichni důchodci by podle propočtů ministryně práce v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) mohli dostat 320 korun.
Vláda Andreje Babiše chystá změnu ve složení důchodů, která zpomalí růst penzí polovině seniorů. Rychleji ale začnou růst důchody těm, kteří mají v tuto chvíli penze nižší.
Nemoci, finanční nejistota, strach a beznaděj. To jsou slova, která se Čechům nejčastěji vybaví, když pomyslí na stáří nebo důchodový věk. Při delším zamyšlení ale mají také celou řadu snů, které si chtějí v penzi splnit. Málo lidí přitom najde odvahu spočítat si, kolik si na takový důchod potřebují našetřit. Průměrnému Čechovi tak může pro důchod podle jeho představ chybět více než milion korun. To a mnohem víc ukazuje průzkum NN Penzijní společnosti o představách mladé a starší generace Čechů o stáří.
S účinností od 1. 2. 2018 se zmírňují podmínky nároku na sirotčí důchod. Osiřelé nezaopatřené dítě bude mít na něj nárok i v případě, že zemřelá osoba (zpravidla rodič) starší 28 let v období deseti let před úmrtím odpracovala aspoň jeden rok anebo zemřelá osoba starší 38 let v období dvaceti let před úmrtím odpracovala aspoň dva roky. Nárok na sirotčí důchod může vzniknout i těm sirotkům, kterým před 1. únorem letošního roku nevznikl, protože zemřelá osoba nezískala potřebnou dobu pojištění.
České žehrání na životní úroveň, nízké platy, nuzné důchody a živoření seniorů dostalo trochu ránu v podobě mezinárodního srovnání důchodů a kvality života penzistů. Česká republika si celkově stojí na 18. místě a ukazuje se, že prožívání stáří v Česku, potažmo v Evropě, by seniorům většina starých lidí na světě mohla jen závidět.
Od 1. ledna 1993 se Česko i Slovensko staly samostatnými státy, což mělo dopad též do oblasti důchodů. Přiznávání všech druhů důchodů za odpracované roky ve společném státě stanovují pravidla zakotvená ve smlouvě mezi ČR a SR. Pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) je i po 25 letech tato problematika stále aktuální, a to zejména z pohledu rozhodování o důchodech a poskytování odborných konzultací lidem s pracovní historií z období ČSFR.
Každý třetí Čech středního věku nemá jasnou představu, jak se finančně zajistit na stáří. 22 procent z nich se na důchod dokonce nepřipravuje vůbec. Ačkoliv ne každý spoří, v průměru by lidé na stáří chtěli hospodařit s jedním milionem korun.
Rozhodli jste se odejít do starobního důchodu? Jde o zásadní životní krok. V souvislosti s touto novou rolí mají lidé, kterých se to týká, často řadu dotazů. Zajímají se především o to, jaká mají práva a povinnosti. Přinášíme vám proto ty nejdůležitější rady.
Rozhovor - Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení vlády slibuje například zrušení superhrubé mzdy, růst důchodů i platů, či daňové výhody pro rodiny. Ustojí státní rozpočet takové sliby? A jak by změny pocítili občané v reálném životě? I na to odpovídal Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
V roce 2018 vznikne nárok na starobní důchod lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Splnění těchto podmínek však neznamená povinnost o důchod žádat ani není důvodem k ukončení výdělečné činnosti – pracovního poměru či podnikání.
Od lednové splátky roku 2018 se základní výměra důchodu zvýší o 150 Kč, procentní výměra důchodu vzroste o 3,5 %. Zvýšení u bezmála 3,5 milionu vyplácených důchodů provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat.
Rok 2018 přinese v oblasti důchodového pojištění řadu změn. Nejen valorizaci vyplácených důchodů a nové parametry pro výpočet důchodů přiznávaných od 1. 1. 2018. Další změny se budou týkat mj. výplaty důchodů v některých případech nebo povinností příjemců důchodu.
V roce 2018 vznikne nárok na starobní důchod lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Splnění těchto podmínek však neznamená povinnost o důchod žádat ani není důvodem k ukončení výdělečné činnosti – pracovního poměru či podnikání.
V novém roce dojde k navýšení všech druhů důchodů. V závislosti na věku a výši příjmů si tak senioři, ale i invalidní a pozůstalostní důchodci přilepší průměrně o čtyři až šest stovek měsíčně.
Stále častěji slyšíme, že bychom si měli spořit na stáří, protože stát už brzy nebude mít na vyplácení důchodů. Jak je to ve skutečnosti? A je dobrý nápad zastropovat věk pro odchod do důchodu? Odborníci se v těchto otázkách neshodnou.
Jedním z hlavních programových bodů připravované menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) má být provedení důchodové reformy. Babiš to řekl Radiožurnálu.
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
