Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na sirotčí důchod dosáhne více dětí. Jak se změnily podmínky pro jeho přiznání?

Děti, ilustrační fotografie
Děti, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

S účinností od 1. 2. 2018 se zmírňují podmínky nároku na sirotčí důchod. Osiřelé nezaopatřené dítě bude mít na něj nárok i v případě, že zemřelá osoba (zpravidla rodič) starší 28 let v období deseti let před úmrtím odpracovala aspoň jeden rok anebo zemřelá osoba starší 38 let v období dvaceti let před úmrtím odpracovala aspoň dva roky. Nárok na sirotčí důchod může vzniknout i těm sirotkům, kterým před 1. únorem letošního roku nevznikl, protože zemřelá osoba nezískala potřebnou dobu pojištění.

Podmínkou je též to, aby dítě stále bylo nebo se opětovně stalo nezaopatřené. Řízení o přiznání sirotčího důchodu nebude ČSSZ zahajovat automaticky, ale pouze na základě žádosti občana. Sirotek či jeho zákonný zástupce musí sepsat novou žádost o sirotčí důchod na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Sirotčí důchod vždy náleží nezaopatřenému dítěti v případech, kdy zesnulé osobě byl vyplácen starobní či invalidní důchod, anebo zemřela následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Aby nárok na sirotčí důchod vznikl i v ostatních případech, musí zesnulá osoba ke dni úmrtí získat stanovenou dobu důchodového pojištění. Ta činí nově, jde-li o osobu starší 28 let, alespoň jeden rok v období posledních deseti roků přede dnem úmrtí, nebo jde-li o osobu starší 38 let dva roky v posledních dvaceti let přede dnem úmrtí. Do této doby se však nezahrnují náhradní doby pojištění, to znamená, že musí jít o tzv. dobu placeného pojištění, tedy dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (důchodové pojištění).

V období od 1. 1. 2012 do 31. 1. 2018 pro nárok na sirotčí důchod postačovalo, jestliže zemřelý získal ke dni smrti alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod (tj. např. 2,5 let v posledních 10 letech před úmrtím osoby starší 28 let, případně 5 let v posledních 20 letech před úmrtím osoby starší 38 let). V období před 1. 1. 2012 bylo podmínkou pro nárok na sirotčí důchod, aby zemřelá osoba získala alespoň dobu pojištění potřebnou pro nárok na invalidní důchod (tj. např. 5 let v posledních 10 letech před úmrtím u osoby starší 28 let, anebo 10 let v posledních 20 letech před úmrtím u osoby starší 38 let).Tabulka: Vybrané údaje z oblasti sirotčích důchodů

Rok 2013 2014 2015 2016 2017

Počet poživatelů sirotčích důchodů k 31. 12.

45 258 43 563 41 870 39 995 38 522 Podané žádosti 3 956 3 728 3 632 3 255 3 151 Zamítnuté žádosti 356 353 317 281 311

Sirotčí důchod je jednou z dávek poskytovaných ze systému důchodového pojištění, patří mezi tzv. pozůstalostní důchody. Za splnění podmínek má na něj nárok osiřelé nezaopatřené dítě po zesnulém rodiči (osvojiteli) nebo po osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby. Nezaopatřeným dítětem je dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Témata:  důchody sirotčí důchod děti sociální dávky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy