V Česku je bezmála 2,4 milionu starobních důchodců. Řada z nich si při penzi přivydělává, ať již formou zaměstnaneckého poměru, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. I na ně se tak může vztahovat daňová povinnost. Kdy a jak podává penzista daňové přiznání?
V řádném starobním důchodu, nikoliv v tom předčasném, nejsou žádná příjmová omezení a penzisté si tak mohou libovolně přivydělávat. Musejí si však pohlídat, kdy jsou povinni podat si daňové přiznání. Daňová povinnost se v některých případech může týkat i těch, kteří si nijak nepřivydělávají. Jejich počet však bude vzhledem k celkovému počtu penzistů v podstatě zanedbatelný.
„Podle zákona o dani z příjmů se zdanění týká jen pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, jejichž roční úhrn přesáhne výši šestatřicetinásobku minimální mzdy k prvnímu lednu daného roku. Minimální mzda činila k prvnímu lednu 2017 11 tisíc korun, a od daně jsou tak za loňský rok osvobozeny důchody do výše 396 tisíc korun za celý rok,“ vysvětluje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin s tím, že vzhledem ke zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun se příští rok bude daňová povinnost týkat penzistů, kteří pobírají 36 600 korun měsíčně.
Práce pro jednoho zaměstnavatele
Povinnost podávat daňové přiznání za rok 2017 se netýká důchodců, kteří během loňského roku pracovali pouze pro jednoho zaměstnavatele, u něhož měli podepsané prohlášení k dani, a zároveň neměli další zdanitelné příjmy, například ze samostatně výdělečné činnosti, pronájmu či investic. Daňové přiznání za ně totiž v takovém případě podá zaměstnavatel.
Práce pro více zaměstnavatelů
Pokud u jednoho ze zaměstnavatelů pracoval senior v průběhu roku na hlavní pracovní poměr a u druhého kupříkladu na dohodu o provedení práce s výdělkem do deseti tisíc korun měsíčně, pak za něj daňové přiznání opět vyřídí zaměstnavatel. Z měsíční odměny u dohody mu totiž byla odváděna srážková daň z příjmu.
„Jiná situace je pak v případě, kdy penzista pracoval pro dva zaměstnavatele a u obou zaměstnání mu byla odváděna zálohová daň z příjmu. V takovém případě si vyžádá od obou zaměstnavatelů potvrzení o příjmu a musí podat daňové přiznání,“ říká Zbyněk Kočiš.
Jak u práce pro jednoho zaměstnavatele, tak i pro více, platí, že u seniora se bude uplatňovat daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 korun ročně. Díky jejímu uplatnění v daňovém přiznání, ať již seniorem, nebo zaměstnavatelem, se daň z příjmu neplatí do zdanitelného příjmu 165 600 korun. Pokud si tolik senior za rok nevydělá, obdrží celou sraženou daň za rok 2017 zpět.
Samostatně výdělečná činnost
S podáním daňového přiznání je pak v důchodu nutné počítat při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Kromě toho je třeba podat i přehledy o příjmech a výdajích příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. „Výkon samostatné výdělečné činnosti v důchodu je přitom pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění považován za vedlejší zdroj příjmů a vypočítává se vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Sociální pojištění se neplatí, pokud byl hrubý zisk za rok 2017 do částky 67 756 korun. V takovém případě bude vyměřeno pouze zdravotní pojištění,“ upřesňuje Roman Outrata.
Příjmy z pronájmu
Podobně jako u příjmů z podnikání je třeba podat daňové přiznání i v případě pronájmu nemovitosti, například bytu. Z něj se sice neplatí sociální ani zdravotní pojištění, ale je potřeba jej do přiznání zahrnout. Výdaje lze uplatnit ve skutečné výši, nebo je možné využít třicetiprocentní výdajový paušál. Je na zvážení každého, co je pro něj výhodnější. Pro skutečné výdaje však platí přísnější pravidla.
Příjmy z investic
I v případě příjmů z investic je třeba myslet na jejich řádné zdanění, respektive podání daňového přiznání. Ani senioři v tomto případě nejsou výjimkou. Zdanit je nutné například příjmy z prodeje podílových listů či prodeje akcií a dluhopisů na burze. Platí přitom, že uvádět se musejí zisky z prodeje nad 100 tisíc korun v jednom kalendářním roce, pokud mezi nákupem a prodejem neuplynuly tři roky.
„Pokud se jedná o portfolio akcií a dluhopisů, z něhož získává důchodce úroky a dividendy, a zároveň jsou příjmy vypláceny eminentem se sídlem v ČR, uplatňuje se patnáctiprocentní srážková daň. Tyto příjmy pak není nutné uvádět do daňového přiznání. Jiná situace je u dividend a úroků ze zahraničí, kde se tyto příjmy zahrnují v daňovém přiznání do příjmů z kapitálového majetku,“ upozorňuje Zbyněk Kočiš.
Související
19. října 2024 18:37
15. října 2024 11:18
1. října 2024 9:48
10. září 2024 21:28
9. září 2024 6:07
29. srpna 2024 14:58