Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak je to s důchodem? I když máte už nárok, penzi nemusíte získat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

V roce 2018 vznikne nárok na starobní důchod lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod se totiž neustále prodlužuje. Po roce 2018 se pak prodlužování potřebné doby zastaví na finálních 35 letech.

To, že lidé dosáhnou důchodového věku neznamená, že mají automaticky nárok na důchod. Musí splňovat dvě podmínky. Dosažení důchodového věku a potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, která se neustále prodlužuje.

Kdo v roce 2018 dosáhne důchodového věku

muži narození v listopadu až prosinci 1954 a v lednu až srpnu 1955 bezdětné ženy narozené v květnu až prosinci 1955 ženy narozené v květnu až prosinci 1956, které vychovaly jedno dítě ženy narozené v květnu až prosinci 1957, které vychovaly dvě děti ženy narozené v květnu až prosinci 1958, které vychovaly tři či čtyři děti ženy narozené v květnu až prosinci 1959, které vychovaly pět a více dětí

Aby mohli „odejít“ do starobního důchodu, musí získat alespoň 34 let doby důchodového pojištění (odpracovaných let), do které se podle zákonných pravidel započítávají náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, základní vojenská služba, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby aj.). Datum důchodového věku lidé snadno zjistí pomocí důchodové kalkulačky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), najdou ji na webu ČSSZ (ZDE).

O důchod je třeba požádat Kdo se rozhodne o důchod požádat, musí se obrátit na okresní (v Praze Pražskou – kterékoliv územní pracoviště, v Brně Městskou) správu sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště, kde s ním odborníci žádost o důchod sepíší. Žádný formulář předem se nevyplňuje. Žádost je ale možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu.

Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. I po vzniku nároku na důchod je možné pokračovat ve výdělečné činnosti bez pobírání důchodu a částku důchodu si tím navýšit. Výdělečnou činnost je možné vykonávat i při pobírání starobního důchodu a po 360 kalendářních dnech této činnosti pak lze požádat o přepočet důchodu.

Parametry výpočtu důchodu přiznaných od 1. 1. 2018

výše základní výměry důchodu činí 2 700 Kč; rozhodné období, za něž se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, zahrnuje roky 1986 až 2017; redukční hranice pro stanovení výpočtového základu jsou I. hranice 13 191 Kč a II. hranice 119 916 Kč; procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Výpočtový základ se stanovuje z osobního vyměřovacího základu (průměru příjmů za rozhodné období, příjmy se upravují příslušnými koeficienty na úroveň současné hodnoty) tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce nad II. redukční hranici se nepřihlíží.

Příklad výpočtu starobního důchodu přiznaného v roce 2018 Muž narozený 15. 3. 1955 – jeho důchodový věk je 63 let a 4 měsíce. Toho dosáhne 15. 7. 2018 a k tomuto datu požádá o přiznání důchodu. Získal celkem 45 roků pojištění. Osobní vyměřovací základ (OVZ) tohoto muže za období let 1986–2017 činí 25 000 Kč. Výpočtový základ z OVZ ve výši 25 000 Kč se stanoví tak, že částka 13 191 Kč náleží v plné výši a k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 13 191 a 25 000 Kč, tj. 26 % z částky 11 809, což je po zaokrouhlení 3 071 Kč. Výpočtový základ je tedy 16 262 Kč (13 191 + 3 071). Procentní výměra důchodu činí 67,5 % z výpočtového základu (45 x 1,5 % za každý rok pojištění), její výše bude tedy 10 977 Kč. K ní bude náležet základní výměra 2 700 Kč, starobní důchod tak bude celkem činit 13 677 Kč.Výše důchodu podle osobního vyměřovacího základu*)

Osobní vyměřovací základ        Výše důchodu 10 000                                             9 450 12 500                                           11 138 15 000                                           11 922 20 000                                           12 800 25 000                                           13 677 30 000                                           14 555 40 000                                           16 310 50 000                                           18 065 *) Platí pro stejnou výchozí situaci z příkladu

Důchodová kalkulačka ČSSZ Lidé snadno pomocí důchodové kalkulačky ČSSZ zjistí, jaký je jejich důchodový věk, kdy ho dosáhnou či jakou musí získat dobu pojištění, kalkulačka může spočítat rovněž orientační výši starobního důchodu. Údaje, které je do ní třeba vyplnit, získají lidé z informativního osobního listu důchodového pojištění, o který mohou ČSSZ jednou ročně zdarma požádat. Majitelé datových schránek mohou využít online služby ePortálu ČSSZ.

Kde získat informace Odchod do důchodu je důležitý životní mezník, který je spojen s řadou dotazů. Pracovníci OSSZ potvrzují, že klienti se zajímají nejen o to, jaký jejich důchod bude, ale chtějí vědět i kdy a jak o něj mají požádat, jak celý proces probíhá, jak dlouho vyřízení trvá, jaké doklady mají při podání žádosti předložit, jaká mají jako důchodci práva a povinnosti atd. Ty nejdůležitější informace proto ČSSZ shrnula do praktického letáku "Kdy a jak žádat o starobní důchod". Obsahuje praktické rady pro ty, kteří se důchodci právě stali nebo se do důchodu v blízké době chystají. Podrobné informace o podmínkách nároku na starobní důchod, jeho výši a výpočtu lze získat také při osobní návštěvě OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo prostřednictvím telefonní informační linky 800 050 248.

Témata:  důchody důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy