Mnozí senioři v České republice se potýkají s finančními potížemi - důchody mají nízké a úspory malé. Řešení pro penzisty, kteří vlastní nemovitost, nyní nabízí nový finanční produkt - zpětná hypotéka. Na český trh ji přináší společnost FINEMO.CZ pod názvem Renta z nemovitosti. Seniorům, kteří bydlí ve vlastním, umožní získat peníze z jejich bytu či domu, a to jednorázově nebo formou měsíční renty.
Z veřejných výzkumů různých společností vyplývá, že by lidé chtěli odcházet nejpozději v 60 až v 65 letech do penze. Zároveň by chtěli mít dostatečné množství finančních prostředků, protože v tom vidí 89 % lidí cestu ke šťastně prožitému důchodu. Zeptejme se však občanů naší země, co pro svůj důchod dělají dnes. Informuje Anežka Kneeová, analytička společnosti Swiss Life.
Hledání způsobu adekvátního zajištění budoucích seniorů je jedním z horkých témat posledních let. Jak na tom budou dnešní pracující? Až příliš často dochází ke zjednodušujícímu srovnávání důchodových systémů v jednotlivých zemích, například pouze na základě výše státního důchodu. Allianz nyní přichází s novým indexem přiměřenosti důchodového příjmu, který odráží komplexnost penzijních systémů a staví na analýze řady zdrojů finančních prostředků budoucích důchodců. Pro Česko nepřináší dobrou zprávu.
Všichni lidé si díky „důchodovému kontu“ mohou snadno zkontrolovat, zda jim zaměstnavatel potvrdil dobu důchodového pojištění a výdělky ve správné výši. Mít tyto údaje „pod kontrolou“ se totiž netýká jen lidí krátce před starobním důchodem.
Téměř polovina Čechů by chtěla své stáří trávit na venkově, pětina u moře. Šťastný důchod pro ně znamená těšit se dobrému zdraví, mít dostatek peněz a vycházet s rodinou. Svůj čas plánují Češi přerozdělit mezi rodinu a své koníčky, užívat si klidu a pohody nebo cestovat. Ženy by přitom do důchodu chtěly v 44 % už před šedesátkou, mužům by naopak v 71 % nevadilo zakončit pracovní část života později, nejčastěji v 60–64 letech. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti.
Chystá se nový plán, který určí nový věk pro odchod do důchodu. Koalice chce sice zavést strop pro odchod do důchodu na 65 let, ale podle politiků je dlouhodobě neudržitelný a za několik let se bude muset posunout. Přečtěte si, jaký je plán ministerstva práce a sociálních věcí.
Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) se rozhodl vykompenzovat voličům své nedávné vystoupení ve Sněmovně, v němž po pár panácích drmolil. Poslal proto 10 tisíc korun hospicu ve středočeských Čerčanech.
Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon, informuje MPSV.
Jihlava byla místem dalšího setkání zástupců České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) s regionálními novináři. Neformální setkání se konalo u příležitosti čtvrtstoletí existence ČSSZ ve středu 8. července na jihlavské okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), aby přítomným novinářům odborníci OSSZ přiblížili oblast důchodů, dávek nemocenského pojištění a další agendu úřadu.
Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon.
Automaticky, aniž by museli žádat, rozešle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) mužům ročníku narození 1954 a ženám ročníku narození 1957 v průběhu prázdninových měsíců informace o stavu jejich důchodového konta, tj. přehledy dob důchodového pojištění evidovaných v ČSSZ. Budou rozesílány postupně během několika týdnů formou obyčejné poštovní zásilky a vlastníkům datových schránek bude přehled zaslán do datové schránky.
Případ nemocného důchodce Eduarda Krutiše, který přežíval den ze dne na ubytovně, se dostal až na ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřad práce mu přiznal měsíční příspěvek na péči 8 000 korun, do té doby ale pobíral pouze 800 korun, které mu nestačily ani na uhrazení poplatků na léky.
Prezident České republiky 24. června 2015 potvrdil ukončení vstupu nových klientů do druhého důchodového pilíře. Zároveň vláda připravuje zákon ukončující tzv. druhý pilíř, jež umožňoval další způsob spoření na penzi ve fondech. Definitivní ukončení a vypořádání druhého pilíře důchodového spoření by mělo být realizováno ke konci roku 2016. Veškeré naspořené prostředky by měly být dle návrhu zákona vyplaceny klientům na jejich bankovní účty nebo převedeny na penzijní spoření.
Sociolog a europoslanec za ČSSD Jan Keller se zaměřil na hesla a slogany, které se běžně používají a podle něj i zneužívají v politice. Tvrdí, že v případě některých hesel bije jejich účelovost a krátkodechost do očí až příliš nápadně.
Oblasti důchodů se z velké části věnoval kulatý stůl, u kterého se potkali novináři a odborníci Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) České Budějovice. Setkání uspořádala ČSSZ u příležitosti čtvrtstoletí své existence.
Podle návrhu, který schválila vláda, by měli senioři dostat jednorázový příspěvek 600 korun. Zatímco předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák příspěvek vítá, členka výboru pro sociální politiku TOP 09 Jitka Chalánková varuje, že se nejedná o systémové řešení.
Řada seniorů se za zdmi ústavů, do kterých nikdo nevidí, setkala s týráním. Podle organizace Život 90 se ale odtud často nikam nedovolají a odhalí se proto jen 15 procent případů.
Při přípravě na stáří je nutné myslet kromě finanční stránky i na to, aby míso, kde poslední roky života chceme trávit, bylo seniorskému věku řádně přizpůsobeno.
Předsedové koaličních stran se shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. To se ale nelíbí Komunistické straně Čech a Moravy, která tvrdí, že jde o zastírání pravdy.
Předsedové koaličních stran včera shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková ale tvrdí, že jde o populistický krok populistické vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL a její strana by nic podobného neudělala.
Všichni důchodci dostanou letos jednorázový příspěvek ve výši 600 korun, domluvili se už před pondělním jednání vlády předsedové koaličních stran.
Zhruba pětina seniorů v Česku žije na hranici chudoby a přibývá těch, kteří nemají peníze na jídlo. Brněnským důchodcům se s těžkou životní situací snaží pomáhat obecně prospěšná společnosti Světýlko, podobně se penzisty snaží zajistit i Praha 6.
Profesor Vysoké škole finanční a správní v Praze Jaroslav Vostatek dokončil čtyřicetistránkovou analýzu s návrhem, jak udělat penzijní reformu. Tu si u něj objednal šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Co připravuje?
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
