Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejlépe připraveni na důchody jsou Nizozemci. Co Češi?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Hledání způsobu adekvátního zajištění budoucích seniorů je jedním z horkých témat posledních let. Jak na tom budou dnešní pracující? Až příliš často dochází ke zjednodušujícímu srovnávání důchodových systémů v jednotlivých zemích, například pouze na základě výše státního důchodu. Allianz nyní přichází s novým indexem přiměřenosti důchodového příjmu, který odráží komplexnost penzijních systémů a staví na analýze řady zdrojů finančních prostředků budoucích důchodců. Pro Česko nepřináší dobrou zprávu.

Pro tzv. Retirement Income Adequacy (RIA) Indicator neboli Index adekvátnosti důchodového příjmu je klíčová vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje, ale zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby. Ze 49 zemí, jejichž data v Allianz zanalyzovali, vyšlo nejlépe Nizozemsko, Dánsko a Norsko. Česká republika se umístila na 26. místě, těsně za Chorvatskem, Bulharskem a Belgií. Dopadla ale lépe než sousední Slovensko na 31. a Polsko na 33. místě.

Celosvětová top desítka. Kde na tom budou senioři nejlépe?

1.  Nizozemsko2.  Dánsko3.  Norsko4.  Švýcarsko5.  Japonsko6.  Spojené státy Americké7.  Rakousko8.  Švédsko9.  Maďarsko10. Nový Zéland

„Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů,“ uvádí Martin Podávka, ředitel životního pojištění, zdraví a penzí z Allianz pojišťovny. „Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků,“ dodává. V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, které jsou na chvostu této skupiny zemí, ale také pro Malajsii.

V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se Česká republika umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože tzv. třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.

Pořadí zemí ve východní části Evropy podle Indexu adekvátnosti důchodového příjmu

1.   Maďarsko2.   Rumunsko3.   Litva4.   Kypr5.   Bulharsko6.   Chorvatsko7.   Česká republika8.   Slovinsko9.   Lotyšsko10. Slovensko

Témata:  důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.