Senioři kritizují rozhodnutí vlády, které podle nich zhorší jejich už tak obtížnou situaci. Kvůli rostoucím cenám potravin, služeb a energií se už nyní potýkají s finančními problémy. „Sotva máme na léky,“ stěžují si. Místo očekávaného navýšení o 1 770 korun měsíčně se důchody od června zvýší v průměru pouze o 760 korun.
Již dlouhá léta varujeme spotřebitele před šmejdy – nepoctivými prodejci, kteří zneužívají důvěry zákazníků a obcházejí zákon. Spotřebitelům prodávají rozličné produkty s pochybnou kvalitou a přehnaně vysokou cenou způsobem, který znemožňuje následné vrácení zboží. Prodejci v minulosti tlačili spotřebitele do koupě těchto produktů nejčastěji skrze předváděcí akce, někteří však později své působení přesunuli na internet.
Od 1. října dochází k úpravě jedné podmínky pro předčasný odchod do starobního důchodu, jak informovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nové bude třeba získat minimálně 40 let pojistné doby, které zahrnují nejen pracovní činnost, ale i náhradní doby pojištění. Pro srovnání, důchodci odcházející do předčasného důchodu mají v průměru za sebou 45 let důchodového pojištění.
Odchod do důchodu? Jaký bude český důchod za dvacet let? Kolik let by lidé chtěli strávit v penzi a jakou výši důchodu očekávají? Projekt Smlouva pro Česko, pod záštitou mediálního domu Czech News Center, přináší exkluzivní výsledky a předpovědi.
Vláda se rozhodla šetřit na důchodcích tím nejhorším možným způsobem, tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ačkoliv by úspory mohly ulehčit důchodovému systému, skutečný problém spočívá v tom, že senioři končí v dávkovém sociálním systému, kde budou trpět ještě více.
Penzijní reforma, která teprve čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, se dočká úpravy ještě před jejím schválením. Koalice se rozhodla změnit plán automatického zvyšování věku odchodu do důchodu. Zatímco původně se měl věk prodlužovat až o dva měsíce ročně, nově by měl růst maximálně o jeden měsíc za rok.
Nerovnost v majetku v Česku je jednou z nejvyšších mezi vyspělými zeměmi, a propast mezi bohatými a chudými se neustále zvětšuje. Roste také počet domácností, které žijí na finanční hranici, což podle údajů společnosti PAQ Research nyní zahrnuje více než čtvrtinu populace. Tvrzení, že Česko je rovnostářskou zemí, se proto stává čím dál méně udržitelným.
Diskuse o důchodové reformě začne v Poslanecké sněmovně příští měsíc. Změny se dotknou milionů lidí a strany budou mít silnou motivaci přizpůsobit své návrhy před nadcházejícími krajskými a senátními volbami.
Kvůli zhoršujícím se veřejným financím a nepříznivému demografickému vývoji se budou muset budoucí generace důchodců více spoléhat na vlastní přípravu na penzi. Zatímco dnes připadají na jednoho důchodce tři a půl ekonomicky aktivních lidí, za 30 let to budou pouze dva. I když jsou dnešní důchodci v poměru k hrubé mzdě na vrcholu svého bohatství, očekávají se změny v důchodovém systému, které tento trend zvrátí.
Od ledna příštího roku dojde v Česku k průměrnému zvýšení starobního důchodu o 355 korun, čímž se průměrná výše důchodu vyšplhá na 21 059 korun. Příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí získají navíc 290 korun, a jejich zásluhový díl se zvýší o 0,4 procenta. Stejné procento se projeví i u důchodových příplatků pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé. Tento návrh nařízení byl nedávno zveřejněn vládou.
Zvyšování odchodového věku do důchodu, zpomalení růstu penzí a další nepopulární kroky státu jasně signalizují, jakým směrem se pro zajištění důstojného stáří vydat. Strom života ukazuje, že nastupující generace dvacátníků se snižuje a proto početně na udržení financování systému nestačí. Paleta řešení pro finanční zajištění na důchod je pestrá, ale vše popořadě.
Každého dnešního padesátníka, ale i mladší populaci by měla zajímat aktuálně schválená důchodová reforma, kterou v Parlamentu schválila Fialova vláda. Reforma, či spíše významné úpravy stávajícího důchodového systému ovlivní v blízké budoucnosti životy nás všech. Opozice hrozí, že vládní návrh v příštím volebním období zruší, neboť zásadně nesouzní s vyšším odchodem do důchodu. Sám předseda hnutí ANO Andrej Babiš tvrdí, že žádná důchodová reforma není potřeba, neb má řešení, jak nalézt zdroje na financování penzijního systému.
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil ve vysílání TV Nova.
Premiér Petr Fiala oznámil, že vláda schválila návrh zákona obsahující reformu penzí. Tato reforma má za cíl udržet schodek rozpočtu na úrovni jednoho procenta HDP.
Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta.
Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Zítra bude předloha odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
Několik let jsme si mysleli, že ohledně důchodového věku už máme jasno: 65 let. Jeden z nejvyšších na světě. S postupným přizpůsobováním se od předrevolučních 53 let (žena se dvěma dětmi), po novodobých 65 let. Ale nedávno vláda informovala, že posun na 65 let nebyl poslední. Dle prohlášení našich vrcholných představitelů je nutné věk odchodu do důchodu znovu navýšit. Tentokrát pružně, podle vývoje ukazatele střední délky života vypočítané vždy pro aktuální padesátníky. Jak vypadá změna věku odchodu do důchodu dle výpočtů ministerstva?
Zákonné důchodové změny značně znevýhodnily předčasné důchody přiznané od října. Rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem se ještě více prohloubil. Jaký dopad bude toto opatření mít na pracovní trh a spoření na důchod?
Komentář Lukáše Kovandy: Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Vyplývá to z dnes zveřejněného, letošního hodnocení poradenské společnosti Mercer, která od roku 2009 každoročně sestavuje ukazatel kvality penzijních systémů ve vybraných zemích světa. V letošním hodnocení jich posuzuje dosud nejvíce, a to 47. Druhý nejlepší důchodový systém má v tomto žebříčku Island, jenž loni obsadil první místo, třetí je pak Dánsko. Uvedené tři země ještě společně s Izraelem jsou jedinými, které v hodnocení získávají nejlepší hodnocení, „A“.
Omezení slevy na manžela či manželku s nižšími příjmy by mohlo odradit lidi v předdůchodovém věku od pokračování v práci a vést k dalším dřívějším odchodům do důchodu.
Inflace v posledních třech letech v Česku nejvíce zasáhla důchodce, nejméně rodiny s dětmi. Rozdíly jsou ale malé. Rozdílné dopady jsou způsobené různou mírou zdražování u různých typů zboží a služeb a také různým podílem výdajů na jednotlivé typy zboží a služeb u jednotlivých skupin obyvatel.
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes předali sněmovnímu petičnímu výboru petici proti zvyšování důchodového věku na 68 let a za dřívější odchod do penze zaměstnanců v náročných profesích. Podle předsedy výboru Tomia Okamury (SPD) má 81.801 podpisů. Na tiskové konferenci uvedl, že veřejné slyšení k petici ve Sněmovně by se mohlo uskutečnit 6. června odpoledne, dnes ještě k věci výbor zasedne.
Podpora práce v důchodovém věku by se mohla od července příštího roku změnit. Místo mírného navyšování penze by se seniorům a seniorkám mohly odpustit sociální odvody. Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Obdobně by se odvodová sazba snížila i živnostníkům.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
