Německu hrozí, že bude rozvojovou zemí

Je pravda, že některé nejnovější promluvy evropských elit musí ruskému uchu znít libě. „Pověst Německa ve světě ještě nikdy nebyla tak špatná,“ říká – světe, div se – nikoli Dmitrij Medveděv, nýbrž Theodor Weimer, šéf německé burzy Deutsche Börse. „Z hospodářského hlediska jsme na nejlepší cestě stát se rozvojovou zemí,“ dodává s tím, že se z Německa stalo „vetešnictví“, které zejména v posledních dvaceti letech upadá, neboť není schopno dostatečných investic a inovací, třeba v oblasti digitalizace.  

Německo, motor ekonomiky EU, se zadrhává ze čtyř stěžejních důvodů.

Prvním je euro, které je dlouhodobě slabší, než bývala marka, neboť jej stahují předlužené země typu Francie či Itálie. Slabost eura tlumí podněty německých firem k právě inovacím. Německo poškozuje i nezvládnutá energetická transformace, Energiewende, tedy sázka na zelené zdroje a plyn a odmítání jádra. To vše upevnilo závislost Německa na Rusku, což se mu nyní vymstilo – relativně drahé energie dále nabourávají německou konkurenceschopnost. Do toho Německo čelí důsledkům nezvládnuté migrační politiky. Ekonomicky přínosná imigrace je výsledkem promyšleného, selektivního přístupu, jaký Západní Německo uplatňovalo v 50. a 60. letech 20. století. Ovšem za vlády Angely Merkelové podlehlo levicové fantasmagorii a chybně pojalo imigraci jako otázku principu, nikoli míry. Kombinace štědrého sociálního státu – štědrého i k imigrantům – a otevřených hranic pochopitelně není ekonomicky a nakonec ani sociálně, bezpečnostně a politicky udržitelná. Čtvrtým kruciálním problémem Německa je nezvládnutá environmentální politika, tedy fiasko Green Dealu. To poškozuje německý autoprůmysl a další průmyslové obory, jež čelí striktnějším omezením než konkurence na jiných kontinentech, zejména v USA a Číně.

Čtěte také

Ceny pohonných hmot jdou rychle dolů, navzdory blížící se vrcholné motoristické sezóně. Pokles ale zbrzdí

Ekonomika Ceny pohonných hmot v Česku dále klesají. A tempo jejich zlevňování navíc nabírá na obrátkách. V uplynulém týdnu zlevnil benzin v průměru o 66 haléřů na litr, na 37,85 koruny za litr. Je tak nejlevnější od poloviny února. Nafta zlevnila o 63 haléřů na litr a stojí 35,98 koruny za litr. Nafta tak stojí méně než 36 korun za litr poprvé od začátku loňského srpna, kdy se spotřební daň z ní po přechodném snížení vrátila z úrovně 8,45 Kč/l na 9,95 Kč/l. Ceny paliv u českých čerpacích stanic klesají soustavně od konce dubna.

Úpadek Německa je problémem celé EU. Ta se proto uchyluje ke krokům, které ještě nedávno kritizovala. Třeba razantně zvyšuje cla na čínská elektroauta. A Francie tlačí na to, aby se vysoká cla uplatnila také na další čínský dovoz, například i solárních panelů.

Je pravdou, že zrovna proti navýšení cel na čínské elektrovozy protestoval jak německý kancléř Olaf Scholz či šéfové velkých německých automobilek typu BMW. Bojí se čínské odvety. Jenže rozkol mezi „pročínským“ Německem a Bruselem, jenž najednou pro změnu překvapivě upřednostňuje jiné hodnoty než volný trh a dekarbonizaci, jen ilustruje, jak moc jsou elity EU v šoku ze ztráty evropské konkurenceschopnosti, které země jako Čína využívají. Jenže cla nejsou dlouhodobým řešením. Bez radikální proměny fungování ekonomiky EU a jejího vnitřního trhu Čína bude Evropě utíkat dále.

EU potřebuje deregulovat, liberalizovat, razantně škrtat dotace a sociální výdaje, pozastavit Green Deal a emisní povolenky a eventuálně rozdělit eurozónu na jižní a severní křídlo.

Témata:  Německo,  komentář