Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německu hrozí, že bude rozvojovou zemí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.  

Je pravda, že některé nejnovější promluvy evropských elit musí ruskému uchu znít libě. „Pověst Německa ve světě ještě nikdy nebyla tak špatná,“ říká – světe, div se – nikoli Dmitrij Medveděv, nýbrž Theodor Weimer, šéf německé burzy Deutsche Börse. „Z hospodářského hlediska jsme na nejlepší cestě stát se rozvojovou zemí,“ dodává s tím, že se z Německa stalo „vetešnictví“, které zejména v posledních dvaceti letech upadá, neboť není schopno dostatečných investic a inovací, třeba v oblasti digitalizace.  

Německo, motor ekonomiky EU, se zadrhává ze čtyř stěžejních důvodů.

Prvním je euro, které je dlouhodobě slabší, než bývala marka, neboť jej stahují předlužené země typu Francie či Itálie. Slabost eura tlumí podněty německých firem k právě inovacím. Německo poškozuje i nezvládnutá energetická transformace, Energiewende, tedy sázka na zelené zdroje a plyn a odmítání jádra. To vše upevnilo závislost Německa na Rusku, což se mu nyní vymstilo – relativně drahé energie dále nabourávají německou konkurenceschopnost. Do toho Německo čelí důsledkům nezvládnuté migrační politiky. Ekonomicky přínosná imigrace je výsledkem promyšleného, selektivního přístupu, jaký Západní Německo uplatňovalo v 50. a 60. letech 20. století. Ovšem za vlády Angely Merkelové podlehlo levicové fantasmagorii a chybně pojalo imigraci jako otázku principu, nikoli míry. Kombinace štědrého sociálního státu – štědrého i k imigrantům – a otevřených hranic pochopitelně není ekonomicky a nakonec ani sociálně, bezpečnostně a politicky udržitelná. Čtvrtým kruciálním problémem Německa je nezvládnutá environmentální politika, tedy fiasko Green Dealu. To poškozuje německý autoprůmysl a další průmyslové obory, jež čelí striktnějším omezením než konkurence na jiných kontinentech, zejména v USA a Číně.

Úpadek Německa je problémem celé EU. Ta se proto uchyluje ke krokům, které ještě nedávno kritizovala. Třeba razantně zvyšuje cla na čínská elektroauta. A Francie tlačí na to, aby se vysoká cla uplatnila také na další čínský dovoz, například i solárních panelů.

Je pravdou, že zrovna proti navýšení cel na čínské elektrovozy protestoval jak německý kancléř Olaf Scholz či šéfové velkých německých automobilek typu BMW. Bojí se čínské odvety. Jenže rozkol mezi „pročínským“ Německem a Bruselem, jenž najednou pro změnu překvapivě upřednostňuje jiné hodnoty než volný trh a dekarbonizaci, jen ilustruje, jak moc jsou elity EU v šoku ze ztráty evropské konkurenceschopnosti, které země jako Čína využívají. Jenže cla nejsou dlouhodobým řešením. Bez radikální proměny fungování ekonomiky EU a jejího vnitřního trhu Čína bude Evropě utíkat dále.

EU potřebuje deregulovat, liberalizovat, razantně škrtat dotace a sociální výdaje, pozastavit Green Deal a emisní povolenky a eventuálně rozdělit eurozónu na jižní a severní křídlo.

Témata:  Německo,  komentář

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.