Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo zřejmě dále odebírá ruský plyn, i když tvrdí opak, uvádí agentura Bloomberg

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo. 

Na nedostatečné odstřižení Německa, a potažmo Evropy od ruského plynu upozorňuje ve své nové analýze agentura Bloomberg.

Podle ní země jako Španělsko, Francie, Belgie či Nizozemsko odebírají ruský plyn ve zkapalněné podobě. Část tohoto plynu se pak v evropské plynovodní síti mísí s plynem z jiných zdrojů, takže Německo či Česko nakonec částečně mohou stále fungovat na ruský plyn.

Akorát je tedy vše dražší. Draghiho zpráva uvádí, že velkoobchodní cena plynu je v EU po invazi Ruska na Ukrajinu o zhruba 350 % vyšší než v USA. Rusko přitom stále představuje klíčového dodavatele plynu do Evropy (viz graf bloombergu níže), Spojené státy jej zastoupily jen částečně.

Témata:  Německo zemní plyn Rusko plynovod Nord Stream 1 plynovody

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.