Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo zřejmě dále odebírá ruský plyn, i když tvrdí opak, uvádí agentura Bloomberg

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo. 

Na nedostatečné odstřižení Německa, a potažmo Evropy od ruského plynu upozorňuje ve své nové analýze agentura Bloomberg.

Podle ní země jako Španělsko, Francie, Belgie či Nizozemsko odebírají ruský plyn ve zkapalněné podobě. Část tohoto plynu se pak v evropské plynovodní síti mísí s plynem z jiných zdrojů, takže Německo či Česko nakonec částečně mohou stále fungovat na ruský plyn.

Akorát je tedy vše dražší. Draghiho zpráva uvádí, že velkoobchodní cena plynu je v EU po invazi Ruska na Ukrajinu o zhruba 350 % vyšší než v USA. Rusko přitom stále představuje klíčového dodavatele plynu do Evropy (viz graf bloombergu níže), Spojené státy jej zastoupily jen částečně.

Témata:  Německo zemní plyn Rusko plynovod Nord Stream 1 plynovody

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.