Německo se chystá k předčasným parlamentním volbám, které se kvůli vládní krizi a rozpadu semaforové koalice uskuteční už v únoru místo původního podzimního termínu. Jaké strany mají podle průzkumů největší šanci na vítězství, kdo je jejich lídrem a jak probíhá samotné hlasování?
Německo se chystá na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února 2025, tedy o několik měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Původní termín na září 2025 padl kvůli rozpadu semaforové koalice (SPD, Zelení, FDP) v listopadu minulého roku. O novém datu voleb rozhodl prezident Frank-Walter Steinmeier. Na rozdíl od České republiky se v Německu hlasuje pouze jeden den, přičemž volební místnosti budou otevřeny od 8 do 18 hodin.
Pád semaforové koalice v Německu způsobil především spor o hospodářskou a finanční politiku, zejména o státní rozpočet na rok 2025. Ministr financí Christian Lindner (FDP) navrhoval pokračovat v koalici až do předčasných voleb, což kancléř Olaf Scholz (SPD) odmítl a Lindnera odvolal. FDP následně stáhla své ministry, čímž vláda definitivně padla.
Po neúspěšných jednáních o záchraně vlády se Scholz 16. prosince pokusil získat důvěru Spolkového sněmu, avšak poslanci kabinet nepodpořili. Kancléř poté požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera o rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.
Steinmeier na konci prosince oznámil, že předčasné parlamentní volby proběhnou 23. února 2025. Hlasování se uskuteční v jediný den, přičemž volební místnosti budou otevřeny od 8 do 18 hodin.
Tento vývoj znamená zásadní změnu na německé politické scéně, přičemž strany se nyní připravují na ostrý předvolební boj, který určí další směřování země.
Semaforová koalice čelila kritice za nejednotnost a neschopnost efektivně vládnout, což vedlo k poklesu preferencí jejích stran. Před předčasnými volbami nepatří SPD, Zelení ani FDP k favoritům a jejich šance na obhajobu moci jsou minimální.
Průzkumy veřejného mínění favorizují konzervativní CDU-CSU, které se přisuzuje přibližně 30 % hlasů. Na druhém místě se umisťuje krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která by oproti minulým volbám mohla svůj výsledek zdvojnásobit a překročit hranici 20 %.
Sociální demokracie (SPD), která v roce 2021 zvítězila s necelými 26 %, se propadla až na třetí místo s aktuální podporou 15–17 %. Z vládních stran si nejlépe vedou Zelení, jejichž preference se drží mezi 12–15 %, což odpovídá výsledku z předchozích voleb.
Vývoj volebních preferencí naznačuje výrazný posun doprava, přičemž největším poraženým se zdá být dosud vládnoucí SPD. Hlavním bojem zřejmě bude soupeření mezi CDU-CSU a AfD o dominantní roli na německé politické scéně.
Politické strany a jejich lídři
Konzervativní unie (CDU-CSU) je tradiční politickou silou v Německu, kterou tvoří Křesťanskodemokratická unie (CDU) a bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU). Přestože jde o dvě samostatné strany, na celostátní úrovni vystupují jednotně a ve Spolkovém sněmu mají společný poslanecký klub. Po dlouhá léta byla tváří Unie Angela Merkelová, nyní ji vede Friedrich Merz, který by se v případě volebního vítězství mohl stát kancléřem.
CDU-CSU se profiluje jako středopravicová formace, která kombinuje konzervativní hodnoty s důrazem na ekonomickou stabilitu a sociální odpovědnost. Merz se před volbami soustředí na ekonomické reformy, včetně snížení firemních daní a zjednodušení daňového systému. Strana se také vymezuje proti stávající migrační politice a chce omezit některé sociální dávky.
V otázkách zahraniční politiky CDU-CSU kritizuje německou i evropskou podporu Ukrajiny jako nedostatečnou a slibuje posílení pomoci. V oblasti energetiky prosazuje znovuotevření jaderných elektráren a investice do plynových zdrojů, čímž se staví proti dosavadnímu trendu odklonu od fosilních paliv.
V posledních volbách CDU-CSU získala 24,1 % hlasů, nyní se podle průzkumů pohybuje kolem 30 %. Strana tak jde do voleb jako hlavní favorit a její úspěch by mohl znamenat výrazný posun německé politiky směrem k tradičním konzervativním hodnotám a tržním reformám.
Krajně pravicová populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenává v předvolebních průzkumech výrazný nárůst podpory. V posledních volbách získala 10,3 % hlasů, nyní jí průzkumy přisuzují až dvojnásobný zisk. Straně společně předsedají Tino Chrupalla a Alice Weidelová, která byla na lednovém sjezdu nominována jako kandidátka na kancléřku. AfD má výrazně silnější podporu ve východních spolkových zemích, kde v některých regionech patří k nejsilnějším stranám.
Strana se vymezuje vůči migraci, zelené politice a evropské integraci. Prosazuje posílení německé národní identity, odmítá multikulturalismus a staví se proti politické korektnosti. V otázkách evropské politiky volá po omezení vlivu Bruselu a větší suverenitě jednotlivých států. Strana rovněž odmítá rozšiřování práv menšin a hájí tradiční rodinné hodnoty, přestože její lídryně Weidelová žije v registrovaném partnerství se ženou.
Navzdory rostoucí podpoře se AfD potýká s politickou izolací. Všechny hlavní strany, včetně favorizované CDU/CSU, odmítají s Alternativou pro Německo jakoukoli povolební spolupráci. Proti krajně pravicové straně se v posledních týdnech konaly masové demonstrace po celém Německu.
Na druhé straně si AfD získává podporu mezi odpůrci migrace a klimatických opatření. Její růst sledují i mezinárodní osobnosti – opakovaně ji podpořil například miliardář Elon Musk. Přestože AfD nemá koaliční potenciál, její vysoký volební zisk by mohl zásadně ovlivnit politickou scénu a směřování Německa.
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD), která v roce 2021 zvítězila s 25,7 % hlasů, nyní podle průzkumů výrazně oslabila. Přestože straně spolupředsedají Saskia Eskenová a Lars Klingbeil, kandidátem na kancléře zůstává Olaf Scholz, který dosud tuto funkci zastával. SPD je nejstarší politickou stranou v Německu a historicky si udržuje podporu mezi dělníky, zaměstnanci s nižšími a středními příjmy a odboráři, zejména v průmyslových regionech.
Hlavním tématem SPD je sociální spravedlnost, s důrazem na dostupnost bydlení, rovné příležitosti a ochranu pracovních míst. Strana podporuje zelenou transformaci energetiky, ale klade důraz na její postupné zavádění, aby nenarušila ekonomickou stabilitu a neohrozila pracovní místa.
V evropské politice SPD prosazuje hlubší integraci členských států EU a posílení společné hospodářské i obranné politiky. Podporuje také další finanční pomoc Ukrajině a snahy o ukončení války diplomatickou cestou.
Navzdory silné tradici se SPD potýká s poklesem preferencí a v předvolebních průzkumech se pohybuje až na třetím místě za CDU/CSU a AfD. Scholzova vláda čelila kritice za nejednotnost a neefektivitu, což se odrazilo i na podpoře voličů. Sociální demokraté tak vstupují do předčasných voleb v defenzivě a budou bojovat o udržení své pozice na německé politické scéně.
Zelení (Bündnis 90/Die Grünen), politická strana vzniklá spojením západoněmeckých Zelených a východoněmeckého hnutí Aliance 90 po znovusjednocení Německa, jsou známí svou silnou orientací na ochranu životního prostředí. S historickým výsledkem 14,8 % ve volbách v roce 2021 se Zelení etablovali jako klíčová síla na německé levici. Jejich program se zaměřuje na urychlený přechod k udržitelným energetickým zdrojům, zejména podporují odklon od fosilních paliv a jaderné energie.
Kromě klimatických cílů kladou Zelení důraz na udržitelný rozvoj ve všech oblastech, včetně dopravy, kde se zaměřují na snižování emisí a podporu ekologických alternativ. Zároveň se zasazují o progresivní zdanění, regulaci nájemného a vyšší investice do školství. Jejich politiku často podporují především voliči ve velkých městech, zejména v bývalém západním Německu.
Zelení jsou součástí koaliční vlády s SPD a FDP, kde zastávají důležitou roli v oblasti hospodářství a životního prostředí. Kandidátem na kancléře je Robert Habeck, současný vicekancléř a ministr hospodářství, který je považován za výraznou osobnost strany. Preference Zelených jsou stále silné, přičemž aktuální průzkumy je umisťují na podobnou úroveň jako v roce 2021, přičemž v roce 2022 zaznamenali i vyšší podporu, okolo 23 %.
Před nadcházejícími volbami se Zelení profilují jako silní zastánci ekologických změn a udržitelného rozvoje, ačkoliv čelí výzvám v koaliční spolupráci, kde se musí vyrovnávat s kritikou ostatních stran, zejména kvůli energetickým otázkám a rostoucím nákladům na přechod k obnovitelným zdrojům.
Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) vzniklo na přelomu let 2023 a 2024 a tvoří ho bývalí politici Levice. Strana, která v posledních volbách nekandidovala, je vedena Sahrou Wagenknechtovou, bývalou prominentní členkou Levice, známou svou kritikou semaforové vlády a zejména německé podpory Ukrajině. Wagenknechtová se vyslovila pro ukončení vojenské pomoci Ukrajině, zrušení sankcí proti Rusku a obnovení dovozu ruského plynu a ropy.
Program BSW se zaměřuje na deglobalizaci a omezení imigrace, přičemž strana se ostře vymezuje proti zelené politice a ekologickým opatřením, která podle ní ohrožují pracovní místa a ekonomiku. Zároveň však BSW nezapře své levicové kořeny, když klade důraz na sociální spravedlnost, zajištění důstojných platů a důchodů a snížení propasti mezi chudými a bohatými.
Strana se profiluje jako alternativa pro voliče, kteří jsou nespokojeni s tradičními levicovými i pravicovými stranami, a nabízí kritiku současné politiky v oblasti zahraniční i vnitřní. BSW by ráda vytvořila větší rovnost ve společnosti a postavila se proti politice, která je podle jejího názoru příliš zaměřena na globalizaci a imigraci.
Levice (Die Linke) se pokusí napravit svůj volební neúspěch z roku 2021, kdy v parlamentních volbách získala pouze 4,9 % hlasů a dostala se do Spolkového sněmu pouze díky splnění druhé podmínky – zisku tří přímých mandátů. Strana, která vznikla v roce 2007 sloučením stran Die Linkspartei.PDS a WASG, se v minulých volbách dostala na svůj historicky nejhorší výsledek, přičemž skončila pod 5 procenty.
Aktuální volební průzkumy předpovídají Levici podobný výsledek jako v posledních volbách. Důvodem je i odštěpení části poslanců a vznik podobně orientovaného Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Hlavními tématy strany jsou sociální spravedlnost, klimatická politika a podpora migrace a integrace migrantů do německé společnosti. Levice rovněž kritizuje NATO a podporuje diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině. V letošních volbách vede stranu dvojice Jan van Aken a Heidi Reichinneková.
Svobodná demokratická strana (FDP), v jejímž čele stojí Christian Lindner, který v současné vládě vykonával funkci ministra financí, má reálnou šanci na zisk mandátů v nadcházejících volbách. Strana se profiluje jako středopravicová, zaměřená na soukromé vlastnictví, individuální svobody a minimalizaci státního zasahování do života občanů.
FDP prosazuje nižší daně, zjednodušení daňového systému a snížení byrokracie pro podniky i jednotlivce. Volební program obsahuje i podporu motoristů a automobilového průmyslu, reformu školství a navýšení investic do vědy a výzkumu. Strana se soustředí na zajištění ekonomické efektivity při respektování individuálních práv a svobod.
Volební systém v Německu: Smíšený volební model s dvěma hlasy
Německo používá smíšený volební systém pro volby do Spolkového sněmu, což je dolní komora německého parlamentu. Spolkový sněm je legislativně doplňován Spolkovou radou, která funguje jako horní komora. Po posledních volbách byl počet poslanců v Spolkovém sněmu stanoven na 630, po reformě Scholzovy vlády, která zrušila převislé a vyrovnávací mandáty.
Volební systém je kombinací většinového a poměrného zastoupení. Každý volič má dva hlasy: první hlas na konkrétního kandidáta pro přímý mandát a druhý pro kandidátku vybrané politické strany. Mandáty jsou přidělovány stranám, které překročí hranici 5 procent hlasů nebo získají alespoň tři přímé mandáty. Poslanci jsou voleni na čtyřleté období.
Výsledky voleb v Německu: Kdy je očekávat?
Německé parlamentní volby se uskuteční v neděli 23. února 2025, přičemž volební místnosti se uzavřou v 18 hodin. Krátce po uzavření místností budou zveřejněny výsledky exit polls, které poskytují prvotní informace o hlavních vítězích a poražených. I když nejde o oficiální výsledky, exit polls bývají spolehlivým ukazatelem.
První předběžné výsledky se očekávají během nedělního večera. Kompletní výsledky jednotlivých okrsků a zisky stran v různých spolkových zemích budou známy nejpozději následující den. Celkové výsledky voleb pak určí Spolkový volební výbor na základě těchto údajů.
Témata: Německé spolkové volby 2025, Německo
