Komentář Lukáše Kovandy: Jako příslovečná lesní včela musí být nyní zmatena ta část veřejnosti, která uvěřila řečem řady politiků, že české veřejné finance jsou v rozvratu, ba dokonce spějí k bankrotu. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's totiž říká něco docela jiného.
Ceny školních pomůcek vzrostly meziročně až o 10 procent. A to pro rodinné výdaje v září nebylo vše. Následují platby za výlety, kroužky, sportovní vybavení, oblečení. Finanční náklady jsou pro rodiče školáků náročné i bez inflace, nyní dvojnásob. Stále více lidé sahají k nejmodernějším finančním nástrojům placení, jako je třeba možnost odložené platby BNPL (Buy Now Pay Later) a snaží se ušetřit i jinak.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Meziročně sice inflace v září stoupala o 6,9 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška. Od letošního ledna do září je celková inflace v ČR méně než dvouprocentní, tedy pod úrovní inflačního cíle České národní banky.
Komentář Tomáše Volfa: Domácí spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 6,9 %, což představuje další zpomalení tempa růstu. Situace se lepší, ale je to dost rychlé?
Komentář Tomáše Volfa: Cena drahých kovů jde v posledních dnech skokově dolů. Za odklonem investorů stojí především stále přísná měnová politika Fedu. Zlato padá na 1840 USD/unci stříbro pod 21,70 USD/unci.
Projekty za více než 13 miliard korun přihlásili zemědělci a potravináři do prvního kola investic z nové společné zemědělské politiky. Ministerstvo zemědělství (MZe) má připraveno přes 8 miliard korun. „Už nyní víme, že uspokojíme rekordní množství žadatelů, což je dobrá zpráva pro posílení konkurenceschopnosti našich zemědělců a potravinářů,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). O tom, které projekty podporu získají, bude jasno nejpozději 26. září
Prezident republiky Petr Pavel rozdělil nevyužité peněžní prostředky na volební kampaň mezi sociálně, zdravotně a jinak veřejně prospěšné organizace. Mezi celkem sedm organizací sídlících primárně ve strukturálně postižených krajích rozdal rovným dílem téměř 2 350 000 korun.
Dluhy českých domácností u bank v červenci přesáhly 2,21 bilionu korun, meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun. Zadlužení firem vzrostlo o 22,1 miliardy na 1,32 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 104 miliard korun a u firem o 58 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Do třetího kola milostivého léta, které se týká dluhů na sociálních odvodech, se zatím zapojilo na 4000 dlužníků. Doplatit mají pojistné za 381,8 milionu korun. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jim odpustí penále 341,3 milionu korun. Informovalo o tom ministerstvo práce. Snadnější srovnání dluhů s odpuštěním penále a poplatků je možné od začátku července do konce listopadu.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Platební morálka Čechů se začala mírně zhoršovat. Nový dluh po splatnosti zapsaly letos ve druhém čtvrtletí členské společnosti sdružení Solus do registru fyzických osob více než 25.000 občanů ČR, o deset procent více než ve druhém čtvrtletí 2022. ČTK o tom dnes informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi při splácení závazků.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v letošním prvním pololetí celkem 37,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
evizové rezervy České národní banky (ČNB) v červenci meziročně klesly o 16,4 miliardy eur na téměř 130 miliard eur. Ve srovnání s červnem se snížily o 0,4 miliardy eur. Meziročně byly devizové rezervy nižší také v korunách a v dolarech, naopak v meziměsíčním srovnání se v těchto měnách zvýšily. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.
Známe to všichni. Za pět minut musíme běžet a v hlavě přemítáme, jestli máme všechno. Na delší přípravy není čas, tak bereme do kapsy mobil, platební kartu, klíče a odcházíme. Pravděpodobně nemáme úplně všechno, s tímto triem bychom si ale měli vystačit. Anebo ne?
Počet útoků v on-line bankovnictví v posledních letech několikanásobně narostl a stejně tak se zvyšuje i důmyslnost podvodů. Kriminalita páchaná v kyberprostoru za loňský rok představovala přes deset procent registrované kriminality v ČR. Cílovou skupinou útoků byla veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů. Útočníci používají hlavně podvodné telefonáty, takzvaný vishing, nebo podvržené odkazy v chatovacích aplikacích, textových zprávách nebo e-mailech, takzvaný phishing.
Finanční gramotnost Čechů se v letošním roce v meziročním srovnání nezměnila, index České bankovní asociace (ČBA) zůstal na 56 bodech. Proti loňsku však přibylo lidí, kteří se snaží chránit úspory tím, že je přesunují na výhodné spořící účty, případně je dávají do investic. Větší část populace začala hledat nový zdroj příjmů, resp. snížila své výdaje. Vyplývá to z červencového průzkumu ČBA a agentury Ipsos mezi 1013 respondenty.
Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. V roce 2021 inflace v zemi činila 3,8 procenta. Současný výsledek je nejhorší za dobu zjišťování názorů na inflaci od roku 1993, uvedlo CVVM. Naopak se podle něj od loňského roku zlepšila inflační očekávání občanů, přesto zůstávají horší, než byly do loňska kdykoli od roku 2013.
Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 9,7 procenta, inflace tak zpomalila z květnových 11,1 procenta a je nejnižší od prosince 2021. Proti předchozímu měsíci ceny vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Analytici se ale shodují, že hlavním důvodem pokračujícího zpomalování inflace je srovnávací základna z loňského roku. Podle analýzy investiční platformy Portu má Česko i přes pokles devátou nejvyšší inflaci z 41 sledovaných evropských zemí.
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za 13,9 miliardy korun. Poptávka investorů převýšila objem dluhopisů nabídnutých do aukcí, chtěli je nakoupit v hodnotě 20,4 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce zajišťovala.
Za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou nemusí být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů, ale snaha snížit daňové odvody. Vyplývá to z odpovědí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Poplatky podle bank nerostou. Banky i karetní společnosti zároveň tvrdí, že počet míst přijímajících karty stále roste.
K dnešnímu dni končí činnost 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Jejich agendu převezmou většinou nejbližší finanční úřady v daném regionu. Přehled rušených pracovišť i těch, která jejich agendu přebírají, zveřejnila na svých internetových stránkách Finanční správa.
Dluhy českých domácností u bank v květnu meziměsíčně stouply o 8,4 miliardy korun na 2,2 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 4,9 miliardy na 1,29 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 118 miliard korun a u firem o 62 miliard korun.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
