Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena zlata explodovala, Fed ztrácí důvěru trhu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

"Americká centrální banka letos i přes mnohé znaky odolné inflace razí holubičí monetární politiku, což vede k rostoucí skepsi trhu a to mohlo výrazně podpořit růst ceny zlata. Je tak možné, že americký Fed ztrácí kredibilitu," říká analytik BHS Timur Barotov.

Zhruba v říjnu 2022 odstartoval býčí trend pro zlato po silném poklesu ve stejném roce v důsledku rostoucích úrokových sazeb americké centrální banky (Fed). Tento býčí trend se drží  do dnešního dne a cena zlata právě explodovala nad horní hranu růstového kanálu k 2 280 USD za trojskou unci (více než 1 700 Kč/gram). Co za tím stojí? Pravděpodobně 3 faktory, nákupy centrálních bank, rozvojový trh a klesající kredibilita Fedu. Podle všeho to vypadá, že tento trend může pokračovat i v dalších letech. 

Jak vnímat zlato?

Zlato lze vnímat jako dvě věci: jako komoditu a měnu. Zlato je komodita ve smyslu využití kovu pro průmyslové účely, na výrobu šperků, dekorací apod. Měna je to ve smyslu historicky spolehlivého uchovatele hodnoty. Pokud zůstaneme u toho druhého pohledu, pak v moderním měnovém systému se atraktivita zlata posuzuje vzhledem k reálným výnosům jednotlivých měn, především pak amerického dolaru. Reálný výnos dolaru je určen výší výnosů amerických korporátních a státních dluhopisů (jež jsou závislé na úrokových sazbách Fedu) očištěných o inflaci. Tedy pokud nyní 10letý státní dluhopis USA vynáší 4,2 % p.a., jak lze odůvodnit preferenci zlata, které má záporný výnos oproti běžným měnám (investoři platí za bezpečí). Lze to zdůvodnit například tím, že inflační očekávání vzrostly. Pak je v očích kupců zlata reálný výnos na americkém dolaru nižší a záporný výnos zlata mírnější, proto se rozhodnou nakoupit zlato. Je tedy raketový růst ceny žlutého kovu v letošním roce odrazem vyšších inflačních očekávání? 

V BHS se domníváme, že částečně ano. Údaje o vyšší, než očekávané inflaci USA v lednu a únoru a holubičí Fed jsou faktory, které vedou k rostoucímu očekávání inflace. Roli hrají ale i geopolitické rozepře a násobně rychlejší nákupy zlata centrálními bankami v posledních letech oproti tempu před pandemií. Americký dolar je vnímán jako rizikovější měna po silném poklesu hodnoty státních dluhopisů USA v předešlých letech. Centrální banky proto toto riziko diverzifikují a velmi pozvolna nahrazují “bezrizikové” státní dluhopisy USA za zlato. Taktéž činí i obyvatelé rozvojových zemí, kteří nyní vnímají americký dolar jako rizikovější a jedinou alternativou pro ně je často zlato. Roste taktéž i průměrná spotřeba žlutého kovu v důsledku rostoucího bohatství rozvojových zemí. V Číně ovšem v důsledku špatného vývoje na tamním kapitálovém trhu a v ekonomice, čím dál více spotřebitelů podle průzkumu Goldman Sachs hledá útočiště právě ve zlatě. 

Fed ztrácí kredibilitu

Trh se dívá na akce amerického Fedu s rostoucí skepsí po posledním zveřejnění holubičí makroekonomické prognózy (SEP) a související tiskové konferenci šéfa Fedu Jerome Powella. K překvapení mnoha tržních expertů Fed v letošním roce zatím ignoruje silně uvolněné finanční podmínky (rostoucí úvěrová dostupnost, silný růst akcií, iracionální chování kolem technologických titulů a kryptoměn). Navíc také odmítá přikládat důležitost zpomalující dezinflaci zboží a vyšší, než očekávané inflaci v USA za měsíce leden a únor. Jerome Powell argumentuje, že finanční podmínky nejsou uvolněné a inflace může klesat i navzdory zmíněnému, protože minulý rok tomu tak bylo. Ovšem ekonomická obnova, rostoucí důvěra spotřebitelů a podnikatelů, trhy na rekordních maximech a nyní ještě inflace jež roste nad očekáváními některé tržní účastníky znervózňuje. 

Obyčejně, když centrální banka ztrácí kredibilitu, lze to vysledovat například z rostoucích nominálních výnosů státních dluhopisů, či inflačně indexovaných dluhopisů. Ačkoli obojí mírným tempem roste ve Spojených státech od počátku roku, nyní k žádnému výraznému nárůstu nedošlo. Ovšem jak jsme mohli vidět celý minulý rok, vláda USA manipuluje s dluhopisovými trhy a drží výnosy státních dluhopisů s delší splatností uměle níže. Dělá to zjednodušeně tím, že masivně emituje dluhopisy s velmi krátkou splatností, čímž omezila nabídku těch s delší splatností. Tudíž otázka je, jak moc je nyní vývoj na dluhopisovém trhu věrohodný. 

Co se ovšem manipuluje hůře je trh se zlatem. Fed a potažmo americká vláda může kdykoli emitovat jakékoli množství dluhopisů a tím ovlivnit i jejich výnosy. Ovšem se zlatem toto udělat nelze. Je tedy zlato napřed a předvídá, že reálné výnosy klesnou (ať už vlivem vysoké inflace, nebo klesajících úrokových sazeb)? Možná kombinace obojího, pokud Fed odmítá tlačit inflaci směrem dolů a začne uvolňovat v letošním roce měnovou politiku, podle nás to může vést k výraznému nárůstu inflace. Tudíž, zdravý Fed takové rozhodnutí neudělá a v letošním roce se dá mluvit maximálně o jednom snížení úrokových sazeb a to ke konci roku. Zlato je ovšem vůči Fedu skeptické. To je jedním z možných znaků padající kredibility Fedu. Že zlato reaguje na Fed šlo vypozorovat například po posledním výstupu Jeromea Powella (20. března), kdy zlato reagovalo strmým růstem až o 50 USD za trojskou unci během dne.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?