Téměř polovině zaměstnanců starších 55 let chybí digitální dovednosti, vyplývá z průzkumu

"Lidé v předdůchodovém a důchodovém věku se mohou uplatnit prakticky v jakékoli pozici bez omezení. Firmy v nich často spatřují i poradce, učitele či mentory. Za velkou překážku pro jejich zaměstnávání ale označují, že nemají dostatečné digitální a počítačové dovednosti,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.

Podle Hospodářské komory firmy nedostatečně využívají rekvalifikační a vzdělávací kurzy. Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti by pomohl zmírnit nedostatek pracovníků na trhu. Přitom například z projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu mohou firmy získat peníze nejen na úhradu nákladů na vzdělávání svých zaměstnanců, ale i finanční příspěvek na mzdové náklady při vzdělávací aktivitě.

Nízký zájem udržet si nebo zvýšit svou kvalifikaci v dospělosti se týká většiny zaměstnanců, a to bez ohledu na věk. Velmi nízkou účast dospělých v programech vzdělávání a odborné přípravy potvrzují mezinárodní statistiky. Podle Eurostatu se v tuzemsku před pandemií covidu-19 vzdělávalo asi 8,1 procenta aktivní populace ve věku mezi 25 a 64 lety, zatímco ve skandinávských státech se celoživotně vzdělává až třetina zaměstnanců.

"Zkušenosti rozvinutých ekonomik na západě a severu Evropy ukazují, že s klasickým školním vzděláváním si nelze vystačit v téměř žádném oboru po celý život. Pokud chceme být vyspělou ekonomikou s přidanou hodnotou ve výrobě, bez celoživotního učení, které běžně vidíme třeba u IT pracovníků, se neobejdeme,“ shrnula Havrdová.

Témata:  zaměstnanci,  zaměstnavatelé,  počítače