Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko může mít největší zbrojovku Evropy. Strnad plánuje obří expanzi i vstup na burzu

Americký dolar USD, ilustrační fotografie
Americký dolar USD, ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Česko se může stát domovem největší evropské zbrojovky a výrobce vojenské techniky. Alespoň tedy pokud se naplní plány Michala Strnada, majitele tuzemského výrobce zbraní, munice a vojenské i jiné techniky Czechoslovak Group (CSG). Strnad, který rozhovory příliš neposkytuje, v dnešním interview pro agenturu Bloomberg odhaluje smělé záměry: „Chci z CSG vybudovat největší firmu obranného průmyslu v Evropě.“

Společnosti CSG podle Strnada nahrává to, že žádný z konkurentů nemá tak široce diverzifikovánu výrobu, není tak zásadně vývozně orientovaný, ani tak výrazně nezávislý na armádních zakázkách vlastní země. Přednosti své firmy hodlá Strnad umocňovat například akvizicemi v segmentu dronů.

Rozvoj CSG má podpořit také vstup na amsterodamskou burzu, kterou společnost zvažuje. Mohlo by se jednat o první velký primární úpis akcií v Evropě v roce 2026. Objem úpisu by se mohl pohybovat kolem tří miliard eur, tedy zhruba 73 miliard korun, přičemž by firma na jeho základě dosáhla tržního ocenění potenciálně přes 730 miliard korun. Takové ocenění by z ní udělalo nejhodnotnější českou firmu. Nyní je nejhodnotnější energetická společnost ČEZ, jejíž tržní kapitalizace se pohybuje kolem 690 miliard korun.

Bloomberg Strandův majetek vyčísluje na 14,6 miliardy dolarů, tedy na 301,5 miliardy korun. Agentura mu připisuje letošní zbohatnutí o 59 procent, což po přepočtu do korun značí nárůst majetku o 78 miliard korun.  

CSG zaznamenal loni závratný růst tržeb z prodeje zbraní a souvisejících služeb, a to o 193 procent na 3,6 miliardy dolarů (83,6 miliardy korun dle průměrného kursu roku 2024). To český průmyslově-technologický holding staví na první místo žebříčku stovky největších světových výrobců zbraní a dodavatelů souvisejících služeb, který sestavuje renomovaný stockholmský institut SIPRI.

Stovka největších světových výrobců zbraní přitom dohromady zaznamenala nárůst tržeb o 5,9 procenta na historicky rekordních 679 miliard dolarů (15,8 bilionu korun). Dějinně rekordní tržby za zbraně jsou přitom podle SIPRI výsledkem růstu obratu zejména evropských producentů a pak také těch z USA. Minimálně zhruba dvě třetiny evropských zbrojovek loni navyšovaly výrobní kapacitu.

Celkem 26 evropských zbrojovek, které náleží mezi stovku světově největších, zaznamenalo loni souhrnný růst tržeb o 13,4 procenta na 151 miliard dolarů (3,5 bilionu korun).

Důvodem mocného nárůstu zbrojních tržeb je pochopitelně válka na Ukrajině a související stoupající obavy z dalších vojenských ambicí Ruska. Skupina Czechoslovak Group dosáhla nejvyššího nárůstu tržeb ze všech sledovaných firem specificky také díky muniční iniciativě české vlády. Více než polovina obratu skupiny loni tak či onak souvisela s válečnou situací na Ukrajině.  

Témata:  zbrojovky zbrojní průmysl Peníze Americký dolar USD

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.