Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bruselský plán na využití ruských rezerv se rozpadá. Proti stojí klíčoví spojenci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard Kč.

Tokio využití ruských rezerv na fakticky bezúročný a s největší pravděpodobností i nevratný převod na ukrajinské účty zjevně odmítá z podobného důvodu jako Belgie, která drží suverénně nejvíce zmrazeného ruského majetku, zhruba 3,8 bilionu korun. Japonsko se obává, že by v případě rozmrazení ruských aktiv muselo peníze mezitím poskytnuté Ukrajině splatit Rusku "ze svého".

Za peníze poskytnuté Ukrajině se ale odmítá zaručit dokonce i Evropská centrální banka. Plán Evropské komise ovšem odmítají také samotné Spojené státy a některé další země EU, vedle Belgie jde hlavně o Maďarsko a vlastně i Slovensko.

Japonské odmítnutí ovšem pro Evropskou komisi představuje skutečnou "studenou sprchou", protože odhaluje, že plán nemá podporu ani na mezinárodní neamerické spojenecké scéně. Evropská komise tedy rozjela historicky neozkoušený experiment, pro nějž neměla vyjednánu širší podporu, takže celý plán stále silněji působí jako zfušovaná hurá-akce.

Debakl Evropské komise ale obnažuje fundamentální krizi vládnutí EU; její demokratický deficit. Vlády, které jsou zodpovědné přímo svým voličům a zároveň reálně spravují jejich daně, jako je ta belgická nebo japonská, totiž plán Evropské komise odmítají. Zato Evropská komise, která se žádnému voliči přímo nezodpovídá, přímo prakticky žádné daně nespravuje, ve svém velikášství morálně hazarduje s penězi, za jejichž případnou ztrátu sama žádnou odpovědnost neponese – na rozdíl od Belgie, Japonska, ba svým způsobem i Evropské centrální banky.

Je znakem pokročilé demokracie, do níž se Evropská unie ráda stylizuje, že o zásadních, potenciálně historicky přelomových věcech si činí nárok rozhodovat lidé, vlastně pouhopouzí byrokraté, kteří nejsou přímo voleni a voličům se ani přímo nezodpovídají? Vždyť takové nastavení otevírá dveře morálnímu hazardování, hazardu s penězi daňových poplatníků, jak demonstruje zmíněný postoj Belgie či Japonska.

Neměla by se Evropská komise vrátit zpátky na zem a místo gest a siláctví, k němuž evidentně nemá přirozený mandát, být raději opět jen servisním, úředním orgánem skutečně volených vlád členských zemí EU? Evropská komise by se měla dovtípit, že hrát si na Churchilla je sice možná líbivé, ale převážně jen z hlediska nepoučených – ti ostatní dobře vědí, že Churchill svůj rezolutní, nakonec vítězný postoj za druhé světové války opíral o přirozený, přímý mandát od voličů.

Churchill riskoval osud svůj i celého národa, jenž mu k tomu ovšem dal mandát, Evropská komise vlastně nic neriskuje – jen morálně hazarduje s penězi, které nejsou její, ani jí jejich správu daňoví poplatníci přímo nesvěřili...

Témata:  evropská komise Rusko EU

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

7. ledna 2026 11:54

Ekonomická prognóza: Hypotéky, reality a pojištění v roce 2026

Zájem o hypotéky zůstane i v roce 2026 nadprůměrný, přestože loňský rekordní rok zřejmě překonán nebude. Pokles sazeb bude jen mírný a ceny nemovitostí v atraktivních lokalitách budou růst.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzin i nafta zdraží, chladná Evropa zvyšuje tlak na ceny

Průměrná cena benzinu v ČR proti předchozímu týdnu opět mírně klesla, u nafty se nezměnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u tuzemských čerpacích stanic prodává v průměru za 32,93 Kč, před týdnem byl o pět haléřů dražší. Cena nafty stagnovala na průměrných 32,19 Kč za litr.