Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.

„Jednotné měsíční hlášení je krokem k modernější a předvídatelnější státní správě. Přinese větší přehlednost a sjednocení administrativních povinností. Uvědomujeme si však, že každá změna představuje pro zaměstnavatele určitou zátěž, zejména v počáteční fázi. Přechod proto bude postupný a zaměstnavatele budeme včas a srozumitelně informovat,“ uvedla vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek Iva Merhautová.

V současnosti musí zaměstnavatelé každý měsíc odesílat až 25 různých hlášení na několik institucí. Nová legislativa tato hlášení postupně nahradí jediným měsíčním hlášením, které bude mít jednotnou strukturu a bude možné jej podávat více způsoby. Cílem je zvýšit srozumitelnost povinností a omezit duplicity v předávání dat.

Systém bude v počáteční fázi vyžadovat, aby se všichni zaměstnavatelé včas připravili na změnu povinností, která nastane od dubna 2026. Do budoucna přinese menší administrativní zátěž, výrazné zjednodušení vykazování a také kvalitnější a detailnější informace, které stát nebude muset opakovaně vyžadovat. Z přesnějších a jednotných dat budou těžit i zaměstnavatelé – například v oblasti statistik, plánování či komunikace s úřady.

Účinnost zákona začíná 1. 1. 2026, přičemž hlavní povinnosti, včetně zasílání jednotného měsíčního hlášení, vstoupí v účinnost od 1. 4. 2026. Do té doby potřebují zaměstnavatelé upravit mzdové softwary kvůli změně registrací zaměstnanců a zasílání měsíčních hlášení. Čas do konce března by měli také využít k ověření, zda mají u České správy sociálního zabezpečení evidovány správně všechny své zaměstnance, za které budou měsíční hlášení posílat. V první fázi po účinnosti bude totiž nezbytné doplnit několik nových údajů o zaměstnavatelích a jejich zaměstnancích.

„V tuto chvíli je pro zaměstnavatele klíčové, aby si na ePortálu ČSSZ zkontrolovali, že v našem registru mají skutečně řádně přihlášené všechny zaměstnance nebo naopak nepřebývají bývalí zaměstnanci. Pokud by tak neučinili, tyto odchylky by každý měsíc způsobovaly chybová hlášení,“ doplnil ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.

Podrobné přehledy lhůt, procesů a jednotlivých kroků, včetně detailního harmonogramu a vysvětlení nových povinností, jsou uvedeny v přiložené prezentaci MPSV.

Témata:  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) firmy zaměstnavatelé počítače

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.