Výpočet starobního důchodu u osob samostatně výdělečně činných má spoustu nuancí, které se snadno přehlédnou. Mnoho živnostníků očekává vyšší penzi, než jakou nakonec přizná Česká správa sociálního zabezpečení. Tento článek srozumitelně vysvětluje, co u důchodů OSVČ skutečně rozhoduje, a uvádí na pravou míru nejčastější omyly, které na Banky.cz v praxi vídáme denně.
Jak se ve skutečnosti tvoří důchod OSVČ
Státní důchod se skládá ze dvou částí – základní výměry shodné pro všechny a procentní výměry, která se odvíjí od osobního vyměřovacího základu a získané doby pojištění. U OSVČ nevstupují do výpočtu faktury ani tržby, ale vyměřovací základy evidované u ČSSZ. Ty vycházejí zejména z toho, co OSVČ uvedla v každoročním přehledu a z čeho skutečně platila sociální pojištění. „Vyměřovací základ OSVČ je standardně 50 % daňového základu (zisku), s možností zvolit si vyšší než minimální základ a doplatit pojistné. Na konečném čísle se dále projeví redukční hranice a indexace historických příjmů, takže „papírově“ stejné mzdy či zisky z různých let mají jinou váhu. Kdo dlouhodobě platí jen minimum, bude mít částku procentní výměry zákonitě nízkou – bez ohledu na to, jak vysoké měl tržby“ říká finanční specialista Petr Jermář za Banky.cz.
Sedm nejčastějších mýtů, které matou OSVČ
Mýtus 1: Důchod OSVČ se odvíjí od zisku nebo tržeb
Neodvíjí. Rozhoduje jen vyměřovací základ vedený u ČSSZ, tedy částka, z níž OSVČ skutečně zaplatila pojistné. Proto může mít někdo s vysokými tržbami a nízkými odvody výrazně nižší důchod než zaměstnanec s nižší mzdou. Pokud OSVČ jede na vysoké paušály a platí minimum, projeví se to v důchodu výrazně.
Mýtus 2: Klíčové jsou poslední roky před důchodem
Nejsou. Výše penze se počítá z dlouhého rozhodného období, nejen z posledních let. Zohledňují se vyměřovací základy od roku určeného zákonem až do roku před přiznáním důchodu po přepočtech a redukcích. Navýšení odvodů krátce před důchodem výsledek zásadně nezmění. Rozhoduje dlouhodobě vyšší placený základ.
Mýtus 3: Vedlejší činnost se počítá automaticky
Nepočítá. Účast na důchodovém pojištění vzniká jen při dosažení rozhodné částky a zaplacení pojistného. Kdo má nízký zisk a pojistné neplatí, tomu se tato doba do důchodu nezapočte. Mnoho OSVČ si myslí, že „vedlejšák“ běží sám, ale bez odvodů se nepočítá a může chybět potřebná doba pojištění. Vyplatí se hlídat, zda se doba opravdu nabírá a případně zvážit dobrovolné placení.
Mýtus 4: Paušální daň automaticky snižuje penzi
Nesnižuje. Rozhoduje výše sociální části paušálu, která určuje vyměřovací základ. Nižší pásma odpovídají spíše minimům, ale není to povinné. Kdo má vyšší příjmy, může přejít do vyššího pásma nebo mimo paušální režim a zvýšit si pojistné. Podstatné je vědět, jak se konkrétní platby zapisují u ČSSZ.
Mýtus 5: Stačí platit minimum a stát to dorovná
Nestačí. Minimální zálohy znamenají minimální vyměřovací základ a nízkou procentní výměru důchodu. Základní výměra je stejná pro všechny, ale rozdíl dělá procentní část, kterou si OSVČ s minimy nevytvoří. Kdo chce mít v penzi jistotu, musí platit víc a zároveň si tvořit vlastní dlouhodobé úspory mimo první pilíř.
Mýtus 6: Zálohy jsou formalita a doplatek nic nezmění
Doplatek mění hodně. Při ročním přehledu může OSVČ zvolit vyšší vyměřovací základ a doplatit pojistné, čímž si zvýší budoucí důchod. Staré roky ale nejde navyšovat zpětně podle libovůle. Je potřeba plánovat odvody během roku, ne až na poslední chvíli.
Mýtus 7: Doby bez odvodů lze zpětně dokoupit kdykoli
Nelze. Dobrovolné pojištění má úzká pravidla a neumožňuje doplatit libovolné roky bez odvodů. Lze doplatit jen vybrané doby stanovené zákonem. Uzavřené roky ani vyměřovací základy zpětně navýšit nejde. Chybějící doba může ohrozit i samotný nárok na důchod.
Čtěte také
Nízké odvody OSVČ snižují důchod i šanci na hypotéku
Banka se na daňové přiznání dívá úplně jinak než váš účetní. „To, co je pro podnikatele výhodná daňová optimalizace, vnímá banka jako nedostatečný příjem a vyšší riziko. Často za mnou chodí klienti, kteří reálně vydělávají hodně a chtějí se na stáří zajistit koupí nemovitosti, ale banka jejich žádost zamítne, protože si v přiznání srazili zisk na minimum. Pokud OSVČ počítá s investiční nemovitostí jako součástí zabezpečení na penzi, doporučuji řešit strukturu daňového přiznání s hypotečním specialistou ještě před jeho odevzdáním. Zpětně se bonita napravuje velmi obtížné,“ vysvětluje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.
Jak si OSVČ pohlídá budoucí penzi
Základ je kontrola údajů u ČSSZ a průběžné plánování. Hlídáte si evidované doby pojištění i vyměřovací základy a včas řešíte mezery, například roky vedlejší činnosti bez odvodů. Sledujete, zda se vám vyplatí paušální daň, nebo klasické odvody.
- Jednou ročně si vyžádáte informativní list důchodového pojištění a zkontrolujete chybějící doby.
- U ročního přehledu zvažujete navýšení vyměřovacího základu nad minimum.
- Budujete doplňkové úspory mimo stát.
- U vedlejší činnosti sledujete rozhodnou částku.
- Při přerušení podnikání řešíte, aby nevznikaly nepojištěné roky.
Co potřebujete vědět o nároku a žádosti
Pro starobní důchod musíte splnit věk a potřebnou dobu pojištění. Počítá se stejně pro OSVČ i zaměstnance a zahrnuje odvodové období i vybrané náhradní doby. Pokud doba chybí, ČSSZ důchod nepřizná a je nutné dál být pojištěný nebo doplatit tam, kde to zákon umožňuje.
Žádost se podává na OSSZ podle bydliště. Hodnotí se evidované vyměřovací základy, doby hlavní a vedlejší činnosti i případné mezery. Kdo má v pořádku přehledy a průběžně kontroluje IOLDP, vyřídí žádost rychleji.
Krátkodobé navyšování odvodů před penzí má malý efekt. Vyplatí se dlouhodobě vyšší odvody a vlastní investice, které zajistí pohodlnější příjem v penzi.
Související
24. listopadu 2025 17:55
18. dubna 2025 18:37
12. dubna 2025 15:41
5. dubna 2025 14:04
4. dubna 2025 11:38
26. března 2025 11:58
