Jak často měnit práci? Pocity a motivace rozhodují

Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz upozorňuje, že v rychle se měnícím technologickém prostředí, kde se pracovní pozice a jejich náplně mohou přetvářet i během roku, například kvůli AI, může být častá změna práce běžná. I když může časté měnění práce vyvolat u potenciálních zaměstnavatelů obavy, že zaměstnanec u nich dlouho nevydrží, co vlastně znamená 'příliš často'?

„U mladších lidí, především v období dva až pět let po škole, je častější změna práce považována za běžnou,“ říká Tereza Rabi z Atmoskop.cz. „Je to často kvůli tomu, že ještě nemají jasno v tom, jaký typ práce jim nejlépe vyhovuje, a mohou si dovolit měnit práci každé dva roky nebo i častěji bez obav z negativního hodnocení. Také úkoly na juniorních pozicích se většinou splní relativně rychle – během roku, dvou nebo někdy i měsíce.“

To potvrzuje i poslední průzkum Jobsindex, který ukazuje, že největší ochotu měnit práci mají lidé ve věku 18 až 24 let, kde více než třetina respondentů změnila práci za poslední rok. Naproti tomu ve věkové kategorii 45 až 54 let to bylo pouze deset procent.

„Lidé na seniorních pozicích obvykle nemohou měnit práci každý rok, protože by tím mohli ohrozit důvěryhodnost svého životopisu,“ vysvětluje Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz. „Na seniorních pozicích jsou cíle a úkoly často dlouhodobé, s cílem dosáhnout výsledků až v budoucnu. Odejtí z místa před dokončením projektu by nedávalo smysl.“

Čtěte také

Jak se v práci znemožnit: Největší chyby v pracovní komunikaci, které vás mohou stát kariérní postup

Magazín V kancelářském prostředí se často objevují chyby v komunikaci, které mohou výrazně ovlivnit pracovní výsledky, vztahy mezi kolegy nebo dokonce vést ke ztrátě zakázek a zpomalení kariérního postupu. Představujeme vám přehled nejčastějších komunikačních chyb, kterým je dobré se vyhnout.

Nicméně, po třech až pěti letech na jedné pozici může nastat pocit potřeby změny. Opakující se úkoly a nedostatek prostoru pro inovace mohou být demotivující. Tento pocit se obvykle dostavuje individuálně, závisí na oboru a typu práce. Například v medicíně je získávání zkušeností pomalejší než v marketingu, a v oblastech jako finance, účetnictví, technické profese nebo top management bývá zaměstnání často dlouhodobé. Pokud jste na stejné pozici přes tři roky a cítíte potřebu změny, zvažte přesun na jinou pozici v rámci firmy. Personalisté vidí takové přesouvání jako důkaz úspěchu a zvýšení atraktivity kandidáta.

Podle průzkumu JobsIndex považuje 60 % respondentů, kteří změnili práci, tuto změnu za zlepšení, zatímco pouze 11 % cítí, že se jejich situace zhoršila. Největší motivací ke změně zaměstnání je vyšší mzda, která je důležitá pro 79 % respondentů; mezi lidmi ve věku 25–34 let to platí pro 85 %, zatímco ve věkové skupině 55–64 let pro 74 %. Mladší lidé (18–24 let) uvádějí jako důležité faktory firemní benefity, přičemž 47 % z nich cení více volného času a 40 % odpovídající pracovní prostředky. Pro skupinu 25–34 let jsou důležité benefity, které lze přepočítat na peníze (44 %).

Podobně jako příliš krátká doba v jednom zaměstnání, i příliš dlouhá doba (pět a více let) bez změny zodpovědnosti nebo mzdy může v životopise vzbuzovat otázky ohledně otevřenosti a kariérního růstu uchazeče. „Nejlepším rádce v otázce změny zaměstnání je vždy osobní pocit. Někteří lidé preferují stabilitu a tým, zatímco jiní hledají nové výzvy,“ říká Tereza Rabi z Atmoskop.cz. „Pokud dokážete obhájit důvody pro delší setrvání nebo časté změny pozic, nemusí to být v očích budoucího zaměstnavatele negativní. Důkladně připravte vysvětlení, proč jste jednali tímto způsobem.“

Témata:  práce,  zaměstnanci,  lidé