Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko překonalo sankce a v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí. Její cena se tak ve světě prudce propadá

pšenice
pšenice
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Rusko letos upevňuje svoji pozici největšího světového vývozce pšenice. Pomáhá mu, že překonalo dopady západních sankcí, a také to, že blokací a bombardováním ukrajinských přístavů zásadně podvazuje zemědělský export svého klíčového konkurenta.

V důsledku invaze, resp. západních sankcí Rusko hlavně loni čelilo finančním a logistickým obtížím při vývozu své zemědělské produkce, ale ty se mu podařilo překonat, takže jeho letošní vývoz pšenice bude podle všeho historicky rekordní.

Rekordní ruský vývoz pšenice je ovšem příznivou zprávou zejména pro rozvíjející se ekonomiky typu Egypta. Umožňuje totiž zlepšit jejich zásobování základní potravinou a stlačit tak světové ceny pšenice na minimum za poslední takřka tři roky. A to i přes uvedené omezování vývozů z Ukrajiny.

Rusko se sice snaží povážlivě se snižující cenu pšenice „korigovat“, ale ani tak se mu nedaří její světovou cenu výrazněji zvýšit. Na burze v Chicagu, kde se světová cen ustavuje, se tak pšenice prodává za méně než polovinu své ceny z doby těsně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Ruské úřady se podle zdrojů agentury Bloomberg snaží situaci „korigovat“ snahou vynutit si, byť neoficiálně, určitou pevnou minimální cenu vývozu, která by zajistila, že export nebude z hlediska dopadu na daňové inkaso a veřejné finance země neúnosně levný – tedy ještě pod onou pevně stanovenou minimální cenou. Pokud například ruské úřady shledají, že vývozní cena té či oné konkrétní exportní dodávky pšenice je příliš nízká, zkrátka jí neudělí povolení k exportu.

Ovšem podle zdrojů agentury Bloomberg je uplatňování pevné minimální ceny v praxi nekonzistentní, což může svědčit například o tom, že snaha o korekci je alespoň v některých případech korupčně či jinak obcházena.

Jeden příklad takového obcházení za všechny. Začátkem září si Egypt objednal dovoz 480 tisíc tun ruské pšenice, a to od soukromého obchodníka a za cenu pod úrovní neoficiální minimální ceny. O několik dní později Egypt uvedl, že tento obchodník, společnost Solaris, bude moci zajistit dodávku sjednané pšenice z jiných zemí původu, než je Rusko. To umožňuje ruskému ministerstvu zemědělství zachovat si tvář: Rusko tedy prodává Egyptu pšenici za cenu pod úrovní minimální ceny, ale obě strany se tváří, že pšenice prodávaná až příliš levně není ruská. Protože pokud není předmětem obchodu ruská pšenice, jak se obě strany tváří, pak přece ani nemohlo dojít k porušení neoficiálního ruského ustanovení o určité minimální ceně ruského vývozu.   

Rusko letos očekává sklizeň 78 milionů tun pšenice. Celkově by mělo podle jarního odhadu ministerstva zemědělství sklidit 123 milionů tun obilovin, a to včetně těch z okupovaného ukrajinského území. Právě i to, že Rusko mísí svoji pšenici a další obiloviny s ukrajinskou produkcí umožňuje navyšovat celkový objem vyvážené agrární produkce, která už jsou ovšem statisticky zachycena jako ryze ruská.

Témata:  Rusko pšenice komentář

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.