Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat

Zatímco tedy pšenice letos v březnu zlevnila na úroveň před ruskou invazí, to samé ovšem nelze tvrdit o mouce z ní vyráběné, ani o pečivu, jež se pro změnu produkuje z té mouky. Kilogram pšeničné mouky hladké stál letos v březnu v tuzemských obchodech průměrně 22,38 koruny, zatímco loni v březnu to bylo jen 16,31 koruny. V únoru 2022 to bylo jen 15,96 koruny. Cena pšenice je tedy nyní levnější než před invazí, ale mouka je stále dražší až o zhruba čtyřicet procent.

Připomeňme, že už ve výrobní ceně pšenice, zde vyčíslené, jsou „schovány“ ceny energií. Pšenici je totiž třeba sklidit, za použití pohonných hmot, nebo hnojit. Cena hnojiv je silně závislá na ceně plynu, který je nutný k jejich výrobě.

Vzniká tak značný nepoměr mezi cenou vstupní suroviny, která už meziročně nezdražuje, ba zlevňuje, a potraviny z ní produkované, tedy mouky, jež zůstává meziročně o čtyřicet procent dražší. To vše přesto, že jak k produkci pšenice, tak i mouky, je třeba lidské pracovní síly a energií, což jsou aktuálně klíčové zdražující položky. V nejbližší době by tak mělo dojít k citelnému zlevnění mouky, neboť jinak bude zjevné, že si zpracovatelé pšenice – například mlynáři – přirážejí nebývalou marži. Pokud tedy už tak nečiní nyní.  

Kilogram bílého pšeničného pečiva, vyráběného z pšeničné mouky, vyšel letos v březnu na 67,78 koruny, plyne opět z údajů ČSÚ. Přitom loni v únoru to bylo 53,19 koruny a loni v březnu pak 53,60. Pečivo je tedy stále bezmála o třicet procent dražší než před invazí, přestože pšenice, z níž se v základu vyrábí, už je levnější než před ní. Opět, i v případě pečiva by v nejbližší době tudíž mělo nastat citelné zlevnění, neboť třicetiprocentní nárůst cen není při meziročním zlevnění pšenice již objektivně opodstatnitelný. 

Výrobní ceny pšenice klesají vskutku výrazně. Zatímco totiž letos v březnu se tuna potravinářské pšenice od zemědělců prodávala za uvedených 6787 korun, třeba loni v červnu to bylo 8654 korun. Tedy o takřka 2000 korun na tunu více. Neboli o přibližně 22 procent.

Tento prudký pokles ještě umocňuje bezcelní dovoz levné pšenice z Ukrajiny. Polsko, Maďarsko i Slovensko už proto proti dovozu ukrajinské pšenice v uplynulých dnech zakročily, například jeho přechodným pozastavením, aby tak i třeba za cenu slabšího poklesu spotřebitelských cen u sebe doma chránili vlastní zemědělce.

Možné přeorientování ukrajinské pšenice z ostatních zemí Visegrádské čtyřky do Česka, které jako jediné v rámci tohoto uskupení k omezení jejího dovozu zatím nepřistupuje, může v tuzemsku ještě urychlit pokles cen potravinářské pšenice, a zesílit tak dále tlak na pokles cen mouky nebo pečiva v českých obchodech.