Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik času trávíte v práci a kdo se práci věnuje nejvíce?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi tráví v zaměstnání obvykle 40,4 hodiny týdně. V počtu odpracovaných hodin se řadí na páté místo v EU. Nejvíce času se práci věnují podnikatelé.

Obvyklá pracovní doba za týden dosáhla v roce 2015 v hlavním zaměstnání 40,4 hodiny. Od roku 1993 se snížila o 2,7 hodiny. Počet odpracovaných hodin poklesl ve všech skupinách produktivního věku s výjimkou 60–64letých. Nejvíce se snížil u mladých do 24 let. Muži obvykle odpracují více hodin než ženy. Vloni se svému povolání věnovali v průměru 41,8 hodiny týdně, zatímco ženy jen 38,6 hodiny. „Pracující Češi tráví v zaměstnání o 3,2 hodiny více, než je průměr EU. Česká republika tak zaujímá páté místo ze všech unijních zemí. Před námi je Řecko, Bulharsko, Polsko a Slovensko,“ upřesňuje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Nejméně hodin odpracují osoby se základním vzděláním. Vloni to bylo 38,5 hodiny týdně. Vysokoškoláci pracují 40,3 hodiny týdně a pracovníci se středním vzděláním bez maturity 40,7 hodiny. Aktuální údaje ČSÚ ukazují, že větší rozdíly jsou dány spíše postavením v zaměstnání. Nejvíce hodin týdně se práci věnují podnikatelé se zaměstnanci (47,7) a podnikatelé bez zaměstnanců (44,1). Následuje nejčetnější skupina zaměstnanců (39,5 hodiny). „Pokud hodnotíme průměrný počet odpracovaných hodin podle druhu činnosti, vloni byl nejvyšší u kvalifikovaných dělníků v zemědělství, řídících pracovníků včetně zaměstnavatelů, řemeslníků a opravářů. Právě v těchto povoláních je vyšší podíl podnikatelů,“ vysvětluje Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Celkový počet odpracovaných hodin zásadně ovlivňují částečné úvazky. V rámci EU je využívá pětina všech pracujících, v Česku ale jen 5,5 %. Na kratší úvazky pracují především ženy. Dalším faktorem jsou druhá zaměstnání. V průměru za EU se týkají 4,0 % pracujících. Častější jsou pak v zemích s vyšším počtem kratších úvazků, tedy ve Švédsku, Německu nebo Dánsku.

Zatímco v České republice je délka ekonomicky aktivního života kratší a v zaměstnání odpracujeme vysoký počet hodin týdně, v případě většiny ekonomicky vyspělých zemí je tomu opačně. Tyto státy se vyznačují relativně vysokou zaměstnaností mladých do 25 let a vysokým podílem pracujících nad 60 let. „Je zřejmé, že režim nižšího počtu odpracovaných hodin umožňuje lépe skloubit práci s péčí o rodinu, vyšší zapojení do dlouhodobého vzdělávacího procesu a další mimopracovní aktivity,“ uzavírá Bohuslav Mejstřík z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Více se dočtete v právě zveřejněné analýze s názvem Počet odpracovaných hodin v ČR je jeden z nejvyšších v celé EU: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/ctvrtletni-analyza-vsps-na-aktualni-tema-1-ctvrtleti-2016. Obsahuje informace o rozdílech v hodnotě vybraných ukazatelů trhu práce, makroekonomických a demografických ukazatelů mezi členskými zeměmi EU. Kromě toho je trh práce aktuálním tématem časopisu Statistika&My.

Témata:  zaměstnanci,  práce

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.